177/1995 Sb

177/1995 Sb.

VYHLÁŠKA

Ministerstva dopravy

ze dne 30. června 1995, kterou se vydává stavební a technický řád drah

Změna: 243/1996 Sb.

Změna: 243/1996 Sb. (část)

Změna: 346/2000 Sb.

Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 1 a 4 k provedení § 3 odst. 1, § 5 odst. 3, § 6 odst. 1, § 7 odst. 2 a § 20 odst. 3 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách:

ČÁST PRVNÍ

§ 1

Výklad některých pojmů

(1) Pro účely této vyhlášky pro dráhu celostátní, dráhu regionální a vlečku se rozumí

a) železničním spodkem těleso železničního spodku, stavby a zařízení železničního spodku, včetně dopravních ploch,

b) tělesem železničního spodku zemní těleso, konstrukční vrstvy tělesa železničního spodku a odvodňovací zařízení,

c) stavbami železničního spodku konstrukce, které nahrazují zčásti nebo úplně těleso železničního spodku, zvyšují jeho stabilitu nebo jej chrání, případně slouží jinému účelu, tj. propustky, mosty, objekty mostům podobné, tunely, opěrné, zárubní, ochranné a obkladní zdi, galerie i ochranné a regulační stavby, průchody, ochranná zařízení proti spadu cizích předmětů, proti požáru a vodě,

d) dopravními plochami plochy, které jsou určeny k nastupování a vystupování cestujících, k manipulaci a skladování a k zajištění dopravní obsluhy při provozování dráhy (nástupiště, nákladiště, rampy, příjezdy na nákladiště),

e) bezpečnostním pásem nástupiště část plochy nástupiště u nástupní hrany oddělená od ostatní plochy nástupiště kontrastně barevným a hmatově vnímatelným (slepeckou holí a nášlapem) varovným pruhem,

f) zařízeními železničního spodku zařízení, která doplňují těleso nebo stavby železničního spodku nebo je nahrazují, zejména zarážedla, oplocení, zábradlí, prohlídkové a čisticí jámy,

g) plání tělesa železničního spodku vrchní omezující plocha železničního spodku, která tvoří rozhraní mezi železničním spodkem a železničním svrškem,

h) železničním svrškem část trati, která plní nosnou a vodicí funkci pro jízdu drážního vozidla,

i) průjezdným průřezem obrys obrazce v rovině kolmé k ose koleje, jehož osa je kolmá ke spojnici temen kolejnic a prochází středem koleje a který vymezuje vzdálenosti vně ležících staveb, zařízení a předmětů od osy koleje a od spojnice temen kolejnic, kromě případů, kdy z funkčních důvodů musí dojít ke styku těchto zařízení s drážním vozidlem.

(2) Pro účely této vyhlášky pro dráhu speciální (metro) se rozumí

a) přívodní (proudovou) kolejnicí (dále jen "přívodní kolejnice") část přívodního vedení určeného k napájení elektrických hnacích vozidel,

b) bezpečnostním pásem nástupiště část plochy nástupiště u nástupní hrany, oddělená od ostatní plochy nástupiště kontrastně barevným a hmatově (slepeckou holí a nášlapem) vnímatelným varovným pruhem.

(3) Pro účely této vyhlášky pro dráhu tramvajovou se rozumí

a) spodkem tramvajové trati drážní zemní těleso a stavby spodku tramvajové trati, které jej úplně nebo zčásti nahrazují, včetně odvodňovacích a ochranných staveb a zařízení spodku tramvajové trati,

b) plání tramvajové trati rozhraní mezi spodkem a svrškem tramvajové trati,

c) svrškem tramvajové trati část tramvajové trati, která plní nosnou a vodicí funkci pro jízdu drážního vozidla,

d) podkladem kolejového svršku konstrukční část svršku tramvajové trati přenášející zatížení od kolejového svršku na spodek tramvajové trati,

e) krytem tramvajové trati část svršku tramvajové trati umožňující jízdu nekolejového vozidla.

(4) Pro účely této vyhlášky pro dráhu lanovou se rozumí

a) visutou lanovou dráhou dráha lanová se směrově vymezeným pohybem vozidel pomocí jednoho nebo více lan, která mají funkci nosného a tažného prvku,

b) pozemní lanovou dráhou dráha lanová, u níž vodicím a nosným prvkem vozidel je kolej, případně jiná konstrukce a tažným prvkem je lano.

(5) Pro účely této vyhlášky pro železniční dráhy, dráhu tramvajovou a pozemní lanovou dráhu se rozumí

a) tratí soubor stavebně technických zařízení dopravní cesty určené k pohybu drážního vozidla,

b) rozchodem koleje vzdálenost pojížděných hran protilehlých kolejnicových pásů, měřená v rovině příčného řezu,

c) traťovou značkou značka určená k informaci o traťových poměrech a k označení důležitých míst na trati, která nejsou označena jiným způsobem.

ČÁST DRUHÁ

TECHNICKÉ PODMÍNKY ČLENĚNÍ ŽELEZNIČNÍCH DRAH, ZPŮSOB OZNAČENÍA ZABEZPEČENÍ KŘÍŽENÍ ŽELEZNIČNÍCH DRAH S POZEMNÍMI KOMUNIKACEMI,ROZSAH A PODMÍNKY TECHNICKO-BEZPEČNOSTNÍ ZKOUŠKY A ZKUŠEBNÍHO PROVOZU DRAH A TECHNICKÉ PODMÍNKY STYKU DRAH

Hlava první

TECHNICKÉ PODMÍNKY ČLENĚNÍ ŽELEZNIČNÍCH DRAH

§ 2

(1) Technické podmínky členění železničních drah do jednotlivých kategorií drah jsou dány požadavky na prostorovou průchodnost a přechodnost drážních vozidel se zřetelem na provozní potřeby drah.

(2) Dráha celostátní musí splňovat tyto technické podmínky:

a) prostorovou průchodnost určenou průjezdným průřezem podle doporučené technické normy uvedené v příloze č. 5, která je součástí této vyhlášky (dále jen "příloha č. 5"),

b) přechodnost drážního vozidla minimálně pro traťovou třídu B1 podle přílohy č. 6, která je součástí této vyhlášky (dále jen "příloha č. 6").

(3) Dráha regionální musí splňovat tyto technické podmínky:

a) prostorovou průchodnost určenou průjezdným průřezem odpovídajícím obrysu drážního vozidla používaného na regionální dráze,

b) přechodnost drážního vozidla minimálně pro traťovou třídu A podle přílohy č. 6.

(4) Vlečka musí mít prostorovou průchodnost určenou průjezdným průřezem odpovídajícím obrysu drážního vozidla používaného na vlečce. Přechodnost drážního vozidla musí být minimálně pro traťovou třídu A podle přílohy č. 6. Za součást vlečky se nepovažují koleje vyhrazené výlučně pro jízdu vozidel určených pro technologickou obsluhu výroby. Koleje určené jak pro jízdu vozidel pro technologickou obsluhu, tak i pro jízdu drážních vozidel jsou součástí vlečky a musí splňovat podmínky stanovené zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb.

Hlava druhá

KŘÍŽENÍ DRAH S POZEMNÍ KOMUNIKACÍ

§ 3

Způsob označení křížení

(1) Křížení dráhy celostátní, dráhy regionální a vlečky s pozemní komunikací v úrovni kolejí (dále jen "přejezd") se označuje výstražným křížem.¹⁾

(2) Za přejezd ve smyslu této vyhlášky se nepovažuje přechod v železniční stanici určený pro železniční nebo poštovní manipulaci a nebo pro pohyb cestujících nebo zaměstnanců provozovatele dráhy nebo drážní dopravy.

§ 4

Způsob zabezpečení přejezdu

(1) Přejezd tratí s traťovou rychlostí nižší nebo rovnou 60 km.h^-1, přejezd určený výlučně pro chůzi osob na tratích s traťovou rychlostí nižší nebo rovnou 100 km.h^-1, nejde-li o přejezd, jehož dopravní moment přesáhne hodnotu 10 000, může být zabezpečen pouze výstražným křížem.

(2) Ostatní přejezdy neuvedené v odstavci 1 se zabezpečují světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením. Světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením se zabezpečují též přejezdy, u nichž to vyžadují rozhledové a místní poměry.

(3) Světelné přejezdové zabezpečovací zařízení musí varovat uživatele pozemní komunikace s dostatečným časovým předstihem, že se k přejezdu blíží vlak nebo drážní vozidlo, červeným přerušovaným světlem a přerušovaným zvukovým signálem. Světelné přejezdové zabezpečovací zařízení může být doplněno závorovými břevny. Při sklopení závorových břeven musí být zvukový signál přerušen, pokud závorová břevna přehrazují pozemní komunikaci v celé šíři. U přejezdů využívaných jenom v určitém ročním období může být světelné přejezdové zabezpečovací zařízení nahrazeno uzamykatelnou závorou.

(4) Stávající přejezdy mohou být zabezpečeny mechanickým přejezdovým zabezpečovacím zařízením, které sklopenými závorovými břevny informuje uživatele pozemní komunikace, že se k přejezdu blíží vlak nebo drážní vozidlo.

(5) Podrobnosti umístění označení a zabezpečení přejezdu, výpočet dopravního momentu, způsob vyhodnocování rozhledových a místních poměrů a parametry výstrahy obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

Hlava třetí

PODMÍNKY A ROZSAH TECHNICKOBEZPEČNOSTNÍ ZKOUŠKY

A ZKUŠEBNÍHO PROVOZU DRAH

§ 5

Podmínky technickobezpečnostní zkoušky

(1) Technickobezpečnostní zkouškou se ověřuje stavba nebo její část z hlediska dosažení projektovaných parametrů, funkce stavby a bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a její výsledek je podmínkou povolení zkušebního provozu.

(2) Podmínky pro zahájení technickobezpečnostní zkoušky, podle charakteru stavby, jsou:

a) technická způsobilost určených technických zařízení,

b) provedení zkoušek únosnosti pláně tělesa železničního spodku,

c) zaměření prostorové průchodnosti.

§ 6

Rozsah technickobezpečnostní zkoušky

Technickobezpečnostní zkouška se u jednotlivých staveb drah provádí v tomto rozsahu

a) u tratí

1. ověřením prostorové průchodnosti a měřením geometrické polohy koleje,

2. ověřením geometrické polohy koleje měřicím vozem pro geometrickou polohu koleje nebo zkušební jízdou hnacího drážního vozidla v obou směrech rychlostí nepřekračující nejvyšší traťovou rychlost; při jízdě se současně ověřuje funkční součinnost jízdy drážního vozidla a zabezpečovacího zařízení,

b) u sdělovacích zařízení prohlídkou a kontrolou zařízení, včetně měření technických parametrů zařízení a ověření jejich funkce,

c) u zabezpečovacích zařízení prohlídkou a kontrolou venkovní i vnitřní části zařízení, včetně měření technických parametrů zařízení a provedení jejich funkčních zkoušek. Ověřením úplnosti a správnosti vzájemných závislostí a ověřením činnosti zařízení zkušební jízdou hnacího drážního vozidla a vyhodnocením výsledků těchto prohlídek, kontrol a měření z hlediska shody provedení stavby s ověřenou projektovou dokumentací. Funkční zkoušky zabezpečovacího zařízení za provozu musí být provedeny tak, aby neohrozily bezpečnost provozování dráhy nebo provozování drážní dopravy, případně i silničního provozu,

d) u elektrických silových a pevných trakčních zařízení provedením napěťových a pantografových zkoušek a ověřením provozuschopnosti a bezpečnosti souvisejících drážních elektro-energetických zařízení,

e) u staveb a rekonstrukcí mostních objektů a objektů mostům podobných provedením hlavní prohlídky, případně zatěžovací zkoušky k ověření projektovaných parametrů a chování konstrukce při kritickém zatížení. Zatěžovací zkouška se smí uskutečnit v rámci hlavní prohlídky anebo po jejím provedení. Výsledkem hlavní prohlídky je prokázání, že materiál, skutečné rozměry, výroba a montáž mostní konstrukce splňují požadavky projektu. Postup provádění zatěžovací zkoušky je obsažen v doporučené technické normě uvedené v příloze č. 5. Základní statické zatěžovací zkoušky se provádějí u trvalých a dlouhodobých zatímních mostních konstrukcí zpravidla od rozpětí 18 m, u zatímních mostních konstrukcí s rozpětím větším než 8 m před prvním použitím. Dále se provádějí u všech mostních konstrukcí, pokud byla navržena projektem nebo podle výsledku hlavní prohlídky. Dynamická zatěžovací zkouška se provádí, nevyhoví-li mostní konstrukce požadavkům při opakovaném statickém zatížení. Dále se dynamická zatěžovací zkouška zpravidla provádí u mostů s rozpětím větším než 50 m, nebo je-li délka spojité konstrukce větší než 80 m, a u všech konstrukcí, u nichž byly předepsány projektem nebo podle výsledku hlavní prohlídky.

§ 7

Podmínky a rozsah zkušebního provozu

(1) Zkušební provoz slouží k ověření funkce dokončené stavby dráhy jako celku nebo její samostatné části.

(2) Zkušební provoz se zavádí před vydáním příslušného rozhodnutí speciálního stavebního úřadu zápisem, který obsahuje

a) požadavky nezbytné pro zajištění bezpečného provozování dráhy a drážní dopravy po dobu zkušebního provozu,

b) dobu jeho trvání; podle povahy stavby až 12 měsíců, jde-li o mosty, konstrukce mostům podobné, sdělovací a zabezpečovací zařízení až 24 měsíců,

c) způsob sledování stavby,

d) údaje, které je nutné zaznamenávat k vyhodnocení zkušebního provozu v souladu s projektem a podle potřeb vyplývajících z charakteru stavby (např. maximální výkony, zatížení, spotřeba energie, závady a účinky provozování dráhy a drážní dopravy).

Hlava čtvrtá

TECHNICKÉ PODMÍNKY STYKU DRAH

§ 8

(1) Styk drah se uskutečňuje vzájemným propojením drah, jestliže tomu nebrání technické uspořádání drah a je umožněn plynulý přechod drážních vozidel z jedné dráhy na druhou, bez zvláštního technického zařízení, a není-li ohrožena bezpečnost osob a bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy.

(2) Styk železničních drah se uskutečňuje propojením kolejí drah, případně trakčního vedení drah, zejména ve stanicích.

(3) Styk drah tramvajových se uskutečňuje propojením kolejí drah a trakčního vedení drah. Styk drah trolejbusových se uskutečňuje propojením trakčního vedení za podmínky vzájemné shodnosti parametrů drah.

(4) Hranice jednotlivých drah vzájemně se stýkajících musí být přesně vymezeny a označeny zpravidla mezníkem.

(5) Sdělovací a zabezpečovací zařízení, zařízení elektrické trakce a energetiky, používaná na vzájemně se stýkajících dráhách, nesmí být zdrojem vzájemného rušení, a je-li nezbytná jejich součinnost, musí mít na styku drah návaznost.

ČÁST TŘETÍ

SOUČÁSTI DRÁHY, TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY A STAVBY NA DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY CELOSTÁTNÍ, DRÁHY REGIONÁLNÍ A VLEČKY

Hlava první

SOUČÁSTI DRÁHY CELOSTÁTNÍ, DRÁHY REGIONÁLNÍ A VLEČKY

§ 9

Součástí dráhy jsou:

a) železniční spodek, který tvoří těleso železničního spodku, stavby a zařízení železničního spodku, jakož i dopravní plochy,

b) železniční svršek, který je tvořen z kolejí, výhybek, zvláštních konstrukcí a konstrukčních prvků; součásti železničního svršku jsou zejména kolejnice, kolejnicové podpory, upevňovadla, drobné kolejivo, výhybkové součásti, dilatační zařízení, izolované styky, vodivá a speciální spojení, přídržné kolejnice, ochranné kolejnice, ozubnicové tyče, zařízení proti putování kolejnic, pražcové kotvy, kolejové lože, ohřev výhybek,

c) železniční přejezd,

d) stavby a pevná zařízení nutná k ochraně proti nepříznivým vlivům dráhy, tj. zařízení proti hluku, bludným proudům, korozi, rušení telekomunikačních systémů, vlivu vysokého napětí a k omezení vlivu provozování dráhy a drážní dopravy na elektrizační soustavu,

e) sdělovací zařízení pro přenos informací obsahující přenosové cesty, zařízení koncová, spojovací, přenosová, zapojená do samostatných okruhů nebo telefonní, dálnopisné, datové a rádiové sítě, zařízení rozhlasová a dále zařízení hodinová, informační, průmyslové televize a požární signalizace,

f) zabezpečovací zařízení obsahující technické prostředky zabezpečení a řízení drážní dopravy v železničních stanicích a na tratích, zařízení pro mechanizaci a automatizaci spádovišťa související přenosové cesty,

g) elektrická zařízení obsahující zařízení, která zajišťují napájení elektrických hnacích vozidel (trakční napájecí a spínací stanice, trakční vedení), prostředky dispečerského řízení, drážní elektrická silnoproudá zařízení pro výrobu, přeměnu, zásobování a využití elektrické energie, speciální elektrická zařízení, přístroje a osvětlovací zařízení, zařízení

pro napájení zabezpečovacího zařízení, elektrická předtápěcí zařízení pro předtápění vlakových souprav, zařízení pro ochranu před účinky atmosférické elektřiny, zařízení pro ochranu před negativními účinky zpětných trakčních proudů, případně další elektrická zařízení napájená i z trakčního vedení,

h) pevná zařízení pro měření, údržbu a opravy dráhy a k nim příslušející budovy,

i) budovy a zařízení určené k organizování, zabezpečení a řízení drážní dopravy a k uspokojování přepravních potřeb a poskytování služeb spojených s přepravou veřejnosti, včetně inženýrských sítí nutných k jejich provozování.

Hlava druhá

TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY CELOSTÁTNÍ, DRÁHY REGIONÁLNÍ, VLEČKY A PRO STAVBY NA TĚCHTO DRÁHÁCH

§ 10

Technické podmínky a požadavky staveb drah a staveb na dráze jsou podmínky a požadavky prostorového uspořádání, traťových tříd zatížení a geometrického uspořádání koleje a uspořádání tělesa železničního spodku, staveb železničního spodku, zařízení železničního spodku, podmínky stavby přejezdu, technické parametry železničního svršku, způsobu označování tratě, vybavenosti železničních stanic a železničních zastávek, uspořádání elektrických zařízení, zabezpečovacího a sdělovacího zařízení.

§ 11

Prostorové uspořádání

(1) Prostorové uspořádání staveb dráhy vymezuje rozměrové parametry tratí, mostů a tunelů pro průchodnost drážních vozidel. Způsob navrhování prostorového uspořádání tratí, mostů a tunelů obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(2) U vícekolejných tratí s rozchodem koleje 1 435 mm (dále jen "normální rozchod") musí být dodrženy následující vzdálenosti os kolejí:

a) na širé trati v přímé koleji a obloucích o poloměru 300 m a větším, 4 000 mm,

b) v železničních stanicích,

1. v přímé koleji a obloucích o poloměru 300 m a větším, 5 000 mm,

2. při rekonstrukcích kolejiště železničních stanic, je-li to nezbytné, s přihlédnutím k místním podmínkám, nejmenší vzdálenost os kolejí v přímé koleji a v obloucích o poloměru 300 m a větším, 4 750 mm.

(3) Vzdálenosti os kolejí při poloměru oblouku menším než 300 m jsou obsaženy v doporučené technické normě uvedené v příloze č. 5.

(4) U tratí s rozchodem koleje 760 mm (dále jen "úzký rozchod") je nejmenší vzdálenost os kolejí 3 500 mm.

(5) Vzdálenost os sousedících kolejí různého rozchodu je stanovena jako součet polovičních osových vzdáleností platných pro příslušné koleje, případně jako kombinace šířek k sobě přivrácených částí průjezdných průřezů.

(6) Mezi stavbami, pevnými zařízeními nebo jinými překážkami a průjezdným průřezem, který je stanoven pro přilehlou kolej, musí být zachován volný schůdný a manipulační prostor pro bezpečný pohyb osob a manipulaci s materiálem. Volný schůdný a manipulační prostor je vymezen šířkou, tj. vzdáleností od svislice procházející osou koleje a výškou nad temenem kolejnice, a musí být dodržen u kolejí

a) normálního rozchodu do výšky 3 050 mm a šířky 3 000 mm,

b) úzkého rozchodu do výšky 2 800 mm a šířky 2 300 mm.

(7) Na širé trati, kde se nepředpokládá manipulace, je přípustná šířka volného schůdného a manipulačního prostoru v koleji

a) normálního rozchodu 2 500 mm,

b) úzkého rozchodu 1 900 mm,

v ostatních případech, kde délka překážky podél koleje je nejvýše 3 000 mm, musí být na druhé straně koleje zachován volný schůdný a manipulační prostor podle odstavce 6 nebo střed další koleje musí být vzdálen nejméně 4 750 mm u kolejí normálního rozchodu a 3 800 mm u kolejí úzkého rozchodu. V tomto prostoru nesmí být kolejová spojka nebo výhybka.

(8) Do volného schůdného a manipulačního prostoru smějí zasahovat pouze stavby a zařízení, jejichž umístění uvádí doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(9) Do průjezdného průřezu smějí zasahovat stavby a zařízení, která mění svou polohu při součinnosti s drážními vozidly, mají-li tato zařízení uvnitř průjezdného průřezu přesně vymezený dotyk s určenými částmi drážních vozidel.

(10) Nejmenší výšku a šířku vrat na kolejích vedoucích do staveb na dráze obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(11) Při souběhu tratí různých drah musí vzdálenost os sousedících kolejí odpovídat prostorovému uspořádání podle odstavců 2 až 5.

(12) Ustanovení odstavců 2, 4, 5, 6 a 7 se uplatňuje vždy, nebrání-li tomu složitost místních podmínek v zastavěném území nebo státem chráněném území, popř. nepříznivé geologické podmínky. Nelze-li parametry uvedené v těchto odstavcích dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým řešením a organizačním opatřením.

§ 12

Traťové třídy zatížení

(1) Tratě dráhy celostátní, dráhy regionální a vlečky se zařazují do traťových tříd zatížení podle hmotnosti drážního vozidla na nápravu a na jednotku jeho délky a typu podvozku. Hodnoty pro určování traťových tříd jsou obsaženy v příloze č. 6.

(2) Traťové třídě zatížení musí odpovídat přechodnost drážních vozidel.

§ 13

Geometrické uspořádání koleje

(1) Kolej se navrhuje směrově na stanovenou traťovou rychlost, pokud možno v co nejdelších přímých úsecích. Oblouky se zřizují o takovém poloměru, aby byla co nejvíce dodržena stanovená traťová rychlost jak v traťových kolejích, tak i v hlavních kolejích železničních stanic.

(2) Na dráze celostátní u staveb dráhy, u kterých se zřizuje nové drážní zemní těleso, nesmí být v traťových kolejích poloměr oblouku menší než 500 m a v případě rekonstrukce nebo modernizace dráhy, při které se nezřizuje nové drážní zemní těleso, nesmí být v traťových kolejích poloměr oblouku menší než 300 m. Koleje železničních stanic se zřizují v přímých úsecích, v oblouku, jen je-li to nezbytné. Železniční stanice smí být s přihlédnutím k místním podmínkám vložena do oblouku s nejmenším poloměrem 600 m. V dopravních kolejích ve zhlaví je možno zřizovat oblouky o poloměru nejméně 300 m. V manipulačních kolejích ve zhlaví je možno zřizovat oblouky o poloměru nejméně 190 m.

(3) Na dráze celostátní smí být železniční zastávka zřízena v oblouku o poloměru nejméně 600 m, a je-li délka nástupní hrany 100 m a menší, je možno zřídit železniční zastávku v oblouku o poloměru nejméně 300 m.

(4) Na dráze regionální nesmí být poloměr oblouku na trati menší než 190 m při traťové rychlosti do 50 km.h^-1 včetně. V traťových kolejích při traťové rychlosti nad 50 km.h^-1 nesmí být poloměr oblouku menší než 300 m. V železničních stanicích a železničních zastávkách smí být nejmenší poloměr oblouku 600 m s výjimkou oblouků v kolejových rozvětveních, kde je povolen nejmenší poloměr oblouku 150 m. Je-li délka nástupní hrany 100 m a menší, je možno zřídit železniční zastávku v oblouku o poloměru nejméně 300 m.

(5) Na vlečce se zřizuje poloměr oblouku 190 m a větší. Poloměr oblouku může být zmenšen podle podmínek stavebního povolení stanovených s přihlédnutím k místním podmínkám.

(6) Na tratích s úzkým rozchodem nesmí být poloměr oblouku menší než 40 m.

(7) Pro plynulý přechod mezi přímou kolejí a obloukem nebo mezi oblouky se zřizuje přechodnice.

(8) Kolej se výškově zřizuje s jednotným sklonem a v co nejdelších vodorovných úsecích, pokud možno jako trasa konstantního odporu. Největší sklon koleje se určuje s ohledem na požadovanou největší hmotnost a rychlost jízdy vlaků tak, aby zajišťoval plynulý rozjezd i bezpečné zastavení vlaků. Koleje v železničních stanicích se zřizují ve vodorovné, je-li to nezbytné s přihlédnutím k místním podmínkám nejvýše ve sklonu 1 ‰. Na kolejích, kde se nepředpokládá stání drážních vozidel anebo je to z technologického hlediska nutné, je možno zřídit kolej o větším sklonu. Podrobnosti obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(9) Koleje s větším sklonem než 40 ‰ , nestačí-li tažná síla adhezních lokomotiv k překonání jízdních odporů, se vybavují ozubnicí.

(10) Na dráze celostátní se zřizují koleje s normálním rozchodem. U dráhy regionální a u vlečky se připouští i úzký rozchod koleje.

(11) Rozchod koleje se zvětšuje v určených obloucích o hodnotu rozšíření.

(12) Plynulý výškový přechod mezi kolejí bez převýšení a s převýšením, nebo mezi kolejemi s různým převýšením, se vytvoří vzestupnicí.

(13) Podrobnosti geometrického uspořádání koleje obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(14) Ustanovení odstavců 2, 3, 4 a 8 se uplatňuje vždy, nebrání-li tomu složitost místních podmínek v zastavěném území nebo státem chráněném území, popř. nepříznivé geologické podmínky. Nelze-li parametry uvedené v těchto odstavcích dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým řešením a organizačním opatřením.

§ 14

Uspořádání tělesa železničního spodku

(1) Tvar a rozměry tělesa železničního spodku se navrhují podle vzájemné polohy terénu a nivelety koleje a geotechnických vlastností podloží a materiálů, z nichž má být těleso železničního spodku vybudováno.

(2) Konstrukční vrstvy tělesa železničního spodku musí umožňovat zabezpečení předepsaných geometrických parametrů koleje a zajistit požadovanou únosnost v úrovni pláně tělesa železničního spodku.Hodnoty únosnosti pláně tělesa železničního spodku obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(3) Základní vodorovná šířka pláně tělesa železničního spodku jednokolejných tratí musí být u nové stavby dráhy na širé trati s kolejí normálního rozchodu nejméně 6 m, u tratí s kolejí úzkého rozchodu nejméně 4,4 m. U dvoukolejných a vícekolejných tratí a u kolejí železničních stanic se zvětší šířka pláně nejméně o vzdálenost os kolejí. Hodnoty rozšíření pláně v obloucích v závislosti na převýšení koleje obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(4) Těleso železničního spodku musí zajišťovat projektem stanovenou únosnost a musí být zřízeno tak, aby statickéi dynamické účinky vyvolané provozováním drážních vozidel a klimatické vlivy nezpůsobovaly trvalé deformace a nenarušovaly jeho stabilitu. Hodnoty únosnosti a míru zhutnění zemin v tělese železničního spodku obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(5) Těleso železničního spodku musí být chráněno před nepříznivými účinky povrchových a podzemních vod odvodňovacím zařízením. Podmínky pro zřizování odvodňovacího zařízení jsou splněny, odpovídají-li příslušné doporučené technické normě uvedené v příloze č. 5.

(6) Umístění kabelových tras podél kolejí nesmí narušovat stabilitu tělesa železničního spodku, nesmí znemožňovat údržbu koleje a musí být navrženo s ohledem na stavby železničního spodku a železniční přejezdy.

§ 15

Uspořádání staveb železničního spodku

(1) Zatížitelnost mostů a objektů mostům podobných musí odpovídat stanovené přechodnosti drážních vozidel pro traťové třídy zatížení podle přílohy č. 6.

(2) Prostorovým a konstrukčním uspořádáním staveb železničního spodku musí být umožněno umístění inženýrských sítí.

(3) V tunelech musí být v závislosti na jejich délce zřízeny záchranné výklenky vzdálené od sebe nejvýše 25 m. Tunely, jejichž přírodní větrání by bylo vzhledem k jejich délce nedostatečné, musí být vybaveny větracím zařízením.

(4) V místech, kde provozování dráhy a drážní dopravy může být ohrožováno spadem cizích předmětů, se zřizují galerie nebo jiné ochranné stavby. Pro galerie platí prostorové uspořádání jako pro tunely. Mezery mezi sloupy nebo nosnými pilíři galerie musí být u ochozů na vnější straně opatřeny zábradlím.

(5) Schémata návrhového zatížení, konstrukční zásady, parametry prostorového uspořádání mostních objektů i objektů mostům podobných, včetně způsobů jejich provádění a konstrukční zásady staveb tunelů a galerií, obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 16

Uspořádání zařízení železničního spodku

(1) Nástupiště se zřizují pro zajištění plynulého, pohodlného a bezpečného nástupu a výstupu cestujících u kolejí, na nichž pravidelně zastavují vlaky osobní přepravy. Nová ostrovní nástupiště a vnější nástupiště musí mít alespoň jeden bezbariérový přístup a užívání umožňovat i osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.²⁾

(2) Délka nástupní hrany nástupiště se zřizuje na délku nejdelšího vlaku pro přepravu osob, který u nástupiště pravidelně zastavuje.

(3) Výška nástupní hrany u nově zřizovaných nástupišť na celostátní dráze, s mimo-úrovňovým přístupem, musí být 550 mm nad temenem přilehlé kolejnice. Vzdálenost nástupní hrany nástupiště od osy přilehlé koleje obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(4) Pro umožnění manipulace se zbožím lze zřizovat v železniční stanici čelní nebo boční rampy. Výška horní plochy bočních ramp u kolejí normálního rozchodu musí být 1100 mm nad temenem přilehlé kolejnice a vzdálenost od středu přilehlé koleje 1725 mm. Výška horní plochy bočních ramp nad temenem přilehlé kolejnice u kolejí úzkého rozchodu musí být 650 mm a vzdálenost od středu přilehlé koleje nejméně 1300 mm. V obloucích musí být uvedené vzdálenosti zvětšeny s ohledem na rozšíření průjezdného průřezu. Čelní rampy u kolejí normálního rozchodu se zřizují ve výšce 1300 mm nad temenem kolejnice.

(5) Zásady pro zřizování odvodňovacího zařízení, nástupiště, zábradlí a oplocení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(6) Z důvodu omezeného prostoru nebo zvlášť složitých místních podmínek v zastavěném území nebo státem vyhlášených chráněných územích nemusí drážní správní úřad trvat na dodržení podmínek uvedených v odstavci 4. Nelze-li parametry uvedené v tomto odstavci dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým řešením a organizačním opatřením.

§ 17

Podmínky stavby přejezdu

(1) Přejezd musí svým provedením vyhovovat bezpečnému provozování drážní dopravy.

(2) Při stavbě přejezdu musí být dodrženy technické požadavky týkající se zejména délky a šířky přejezdu, volné výšky prostoru na elektrizovaných tratích a nejmenší vzdálenosti kolejnicového styku od konstrukce přejezdu, a to v závislosti na druhu pozemní komunikace a počtu kolejí umístěných na přejezdu. Technické parametry přejezdu obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(3) Stavební úprava povrchu přejezdu musí být provedena tak, aby odpovídala zatížení silničního provozu a zajišťovala bezpečnost provozování drážní dopravy. Konstrukce vozovky na přejezdu na dráze celostátní a dráze regionální musí být rozebíratelná.

(4) Železniční svršek na přejezdu musí být stejné konstrukce jako v přilehlé koleji. Přejezd musí mít z obou stran v ose koleje ochranný klín. Kolejové lože i železniční spodek na přejezdu musí být odvodněny. Srážková voda z pozemní komunikace nesmí být svedena do přejezdu.

Technické parametry železničního svršku

§ 18

(1) Železniční svršek musí být konstruován tak, aby zajišťoval bezpečnou jízdu drážního vozidla při největší stanovené hmotnosti na nápravu a nejvyšší traťové rychlosti.

(2) Na dráze celostátní se zpravidla zřizuje bezstyková kolej. Bezstyková kolej musí mít potřebnou rámovou tuhost a stabilitu stanovenou projektem. Kolejnice pro bezstykovou kolej musí mít zaručenou svařitelnost.

(3) Kolejové lože musí být propustné a musí zabezpečovat pružné uložení koleje a potřebný odpor proti jejímu příčnému a podélnému posunu. Vlastnosti použitého kameniva obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(4) Měrná svodová admitance kolejového lože u izolovaných kolejových obvodů, měřená mezi kolejnicovými pásy, nesmí být u nově zřízených kolejí větší než 0,33 S.km^-1 (Siemens na kilometr).

(5) Nejmenší tloušťka kolejového lože od ložné plochy pražce musí být u dráhy celostátní a u dráhy regionální, s výjimkou dráhy s kolejí úzkého rozchodu, v hlavních traťových a průjezdných a předjízdných staničních kolejích s betonovými pražci 350 mm, s dřevěnými pražci 300 mm. U dráhy regionální s kolejí úzkého rozchodu a vlečky musí být nejmenší tloušťka kolejového lože od ložné plochy pražce v kolejích s betonovými pražci 250 mm a v kolejích s dřevěnými pražci 200 mm.

(6) Na mostech s kolejovým ložem a přesypávkou musí být tloušťka kolejového lože a konstrukce železničního svršku stejná jako v přilehlých úsecích trati. Na mostech s kolejovým ložem bez přesypávky musí být u dráhy celostátní a u dráhy regionální, s výjimkou dráhy regionální s kolejí úzkého rozchodu, nejmenší tloušťka kolejového lože od ložné plochy pražce v hlavních traťových a průjezdných a předjízdných staničních kolejích 300 mm. Na mostech s kolejovým ložem bez přesypávky u dráhy regionální s kolejí úzkého rozchodu a u vlečky musí být tloušťka kolejového lože stejná jako v přilehlých úsecích trati.

(7) Šířka koruny kolejového lože u koleje normálního rozchodu je nejméně 3400 mm a u koleje s úzkým rozchodem nejméně 2000 mm. V obloucích se kolejové lože rozšiřuje na vnější straně oblouku v závislosti na hodnotě převýšení koleje.

(8) Konstrukce železničního svršku musí umožnit vedení signálního proudu a zpětných proudů, vyžadují-li to elektrická silová a zabezpečovací zařízení.

(9) Parametry konstrukčního uspořádání železničního svršku na mostech bez průběžného kolejového lože obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(10) Na tratích elektrizovaných stejnosměrnou trakční proudovou soustavou musí být do vzdálenosti 1 km na obě strany od místa připojení zpětného vedení na kolejnice kolejové propojky a lanová propojení zdvojená. Zdvojení se týká jen kolejí, kterými protéká zpětný trakční proud ze sousedních mezistaničních úseků nebo železničních stanic. Koleje, které jsou trakčně připojeny ke kolejnicím, na které je připojeno zpětné trakční vedení pouze v jednom místě, se zdvojenými propojkami z důvodu blízkosti napájecí stanice nevybavují. Podélné kolejnicové propojky a ostatní propojky musí být zdvojeny.

(11) Ustanovení odstavců 5 a 6 se uplatňují vždy, nebrání-li tomu složitost místních podmínek v zastavěném území nebo státem chráněném území, popř. nepříznivé geologické podmínky. Nelze-li parametry uvedené v těchto odstavcích dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým řešením a organizačním opatřením.

§ 19

(1) Konstrukce výhybek, kolejových spojek a kolejových křižovatek a jejich vybavení musí zajišťovat plynulou a bezpečnou jízdu drážního vozidla stanovenou rychlostí. Konstrukce výhybky musí rovněž umožňovat její spolehlivé stavění a zabezpečení.

(2) U dráhy celostátní a u dráhy regionální s výjimkou kolejí s úzkým rozchodem musí konstrukce výhybek dále umožňovat

a) u hlavních kolejí:

1. v přímém směru traťovou rychlost přilehlých traťových úseků,

2. v odbočném směru u tratí s traťovou rychlostí 50 km.h^-1 a vyšší, rychlost nejméně 50 km.h^-1, u tratí s traťovou rychlostí do 50 km.h^-1, rychlost nejméně 40 km.h^-1,

b) u ostatních kolejí v přímém i odbočném směru rychlost nejméně 40 km.h^-1.

(3) Výhybka, kterou se uskutečňuje styk vlečky s jinou dráhou, musí umožňovat traťovou rychlost trati této jiné dráhy.

§ 20

Způsob označování tratě

(1) Tratě na dráze celostátní a dráze regionální se označují traťovými značkami a značkami pro zajištění projektované polohy koleje.

(2) Značky pro provozní a stavebnětechnickou orientaci na dráze (kilometrovníky, hektometrovníky) musí svým provedením a umístěním vyznačit kilometrickou polohu kolejí od začátku do konce příslušné trati.

(3) Značky pro označení hranic drážních pozemků (hraniční mezníky) se umisťují v lomových bodech nebo ve vzájemné vzdálenosti nejvýše 200 m, a to vždy na hranici drážního pozemku.

(4) Kilometrovníky a sudé hektometrovníky se osazují vpravo a liché hektometrovníky vlevo ve směru od nultého kilometru trati. Materiál, tvar a rozměry i umístění obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(5) Značky k zajištění projektované polohy koleje se umisťují podle projektové dokumentace. K stabilnímu osazení značek se využívají zejména stálé objekty a zařízení (např. trakční podpěry, konstrukce mostů, zárubní a tunelové zdi). Mimo objekty se značky osazují tak, aby byla zajištěna jejich stabilita a trvanlivost.

(6) Značky k zajištění projektované polohy koleje se umisťují v přímé koleji ve vzdálenosti 100 m (minimálně tři), na elektrizované trati ve vzdálenosti podpěr trakčního vedení. V oblouku se umisťují v závislosti na poloměru oblouku ve vzdálenosti od 30 m do 100 m. Největší vzdálenost značky od osy koleje je 10 m.

(7) Stavby železničního spodku se označují kilometrickou polohou. Ostatní zařízení (např. stožáry, sloupy) se označují pořadovými čísly nebo písmeny v pořadí ve směru od nultého kilometru trati.

(8) Tratě vlečky se označují kilometrovníky a hektometrovníky.

§ 21

Vybavenost železniční stanice a železniční zastávky

(1) Železniční stanice pro provozování veřejné drážní osobní dopravy musí být vybaveny

a) zařízením pro odbavování cestujících,

b) zařízením pro příjem, výdej a úschovu zavazadel,

c) nástupišti,

d) prostory pro cestující a jejich ochranu před povětrnostními vlivy,

e) hygienickým zařízením,

f) informačním systémem o příjezdu a odjezdu vlaků, elektronický informační systém musí být zpřístupněn i pro osoby s omezenou schopností orientace,²⁾

g) orientačními značkami o přístupu k vlakům, včetně hmatového nebo akustického vyznačení přístupu k vlakům pro osoby s omezenou schopností orientace,²⁾

h) bezbariérovým přístupem do prostorů a zařízení sloužících cestujícím,

i) osvětlením prostor pro cestující.

(2) Železniční zastávky musí být vybaveny

a) nástupišti,

b) prostory pro cestující a jejich ochranu před povětrnostními vlivy, případně pro odbavování cestujících,

c) bezbariérovým přístupem na nástupiště, včetně hmatového nebo akustického vyznačení přístupu k vlakům pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace,²⁾

d) osvětlením prostor pro cestující.

(3) Železniční stanice a železniční zastávky musí být opatřeny názvy tak, aby byla zajištěna orientace cestujících. Název železniční stanice se umisťuje vpravo před vjezdem do stanice a v prostoru stanice (nástupišť). Název železniční zastávky se umisťuje vpravo, nejméně 100 m před začátkem nástupiště a na nástupišti.

(4) Způsob provedení a umístění názvů železničních stanic a železničních zastávek obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 22

Uspořádání elektrických zařízení

(1) Všechna elektrická zařízení musí být provedena a provozována tak, aby vytvářela spolehlivý, bezpečný a vzájemně kompatibilní systém, a musí splňovat podmínky

a) ochrany osob před nebezpečným dotykovým napětím,

b) zajišťování plynulé drážní dopravy při požadovaném provozním zatížení a stanovených rychlostech,

c) ochrany před účinky bludných proudů elektrické trakce.

(2) Elektrická zařízení musí mít ochranu před účinky zkratů, přetížení a přepětí.

(3) Intenzita osvětlení musí odpovídat požadavkům bezpečnosti cestující veřejnosti a osob zúčastněných na provozování dráhy a drážní dopravy.

(4) Vodivé konstrukce drážních zařízení vyjma neživých částí pevných trakčních zařízení se na elektrizovaných tratích zpravidla umisťují v takové vzdálenosti, aby je nebylo třeba ukolejňovat.

(5) Zásady zřizování a provozování drážních elektrických zařízení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(6) Dálkové ovládání elektroenergetických zařízení musí splňovat tyto podmínky:

a) spolehlivě přenášet povely z řídícího pracoviště do ovládaného zařízení; zadání povelu musí sestávat nejméně ze dvou úkonů, případnou svou poruchou nesmí zařízení samočinně udělovat pokyny; zařízení musí být vybaveno signalizací stavu a funkce zařízení,

b) umožňovat přepnutí z dálkového na místní ovládání a naopak,

c) nesmí být ovlivňováno signály hromadného dálkového ovládání energetických zařízení nebo vyššími harmonickými kmitočty energetické sítě a induktivními, kapacitními nebo elektromagnetickými vlivy z provozu elektrické silové soustavy dráhy a naopak samo nesmí negativně ovlivňovat jiná elektrická zařízení.

(7) Dálkové ovládání elektroenergetických zařízení musí mít zajištěno nouzové napájení po dobu nejméně 30 minut, při použití výpočetní techniky k řízení dálkového ovládání musí být napájení bezvýpadkové.

§ 23

Uspořádání zabezpečovacího zařízení

(1) Zabezpečovací zařízení musí být navrženo a provedeno tak, aby

a) při splnění provozních podmínek, pro které je určeno, zajišťovalo svojí funkcí bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy a umožňovalo řízení drážní dopravy,

b) rozsah a kvalita technických prostředků zabezpečení železničních stanic a tratí odpovídaly traťové rychlosti, přičemž

1. do rychlosti 60 km.h^-1 staniční zabezpečovací zařízení musí vylučovat nedovolené protisměrné jízdy vlaků, správnou polohu pojížděných a odvratných výhybek a výkolejek ve vlakové cestě kontroluje a zajišťuje určený zaměstnanec až do skončení vlakové cesty,

2. do rychlosti 100 km.h^-1 alespoň hlavní návěstidla a pojížděné a odvratné výhybky a odvratné výkolejky musí být vzájemně závislé, musí být vyloučeny všechny nedovolené současné jízdy vlaků a povolení k jízdě posunů řízených návěstidly; je možno každé zařízením provedené uzavření prvků pro zajištění jízdy vlaku zrušit až po jeho využití uskutečněním jízdy nebo nouzovou obsluhou,

3. při rychlosti vyšší než 100 km.h^-1 veškerá hlavní a seřaďovací návěstidla a pojížděné a odvratné výhybky a výkolejky musí být vzájemně závislé, veškerá hlavní a seřaďovací návěstidla musí být závislá na volnosti vlakové a posunové cesty, všechny nedovolené současné zabezpečené jízdy a všechna povolení k jízdě posunů řízených návěstidly musí být vyloučeny a každé zařízením provedené uzavření prvků pro zajištění zabezpečených jízd musí být zrušeno samočinně jen po jeho využití uskutečněním jízdy nebo nouzovou obsluhou,

c) zabezpečilo přejezdy ve stanoveném rozsahu,

d) kontrolovalo respektování povelů udělovaných tímto zařízením obsluze drážních vozidel, je-li traťová rychlost vyšší než 100 km.h^-1,

e) zajišťovalo využití traťové rychlosti na tratích a na hlavních kolejích v železniční stanici, je-li traťová rychlost vyšší než 60 km.h^-1,

f) zajišťovalo požadovanou dopravní propustnost dráhy,

g) umožňovalo dálkové ovládání jednotlivých objektů zabezpečovacích zařízení, pokud je technologicky účelné.

Podrobnosti o navrhování a provedení zabezpečovacího zařízení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(2) Elektrické obvody a konstrukční díly, jejichž funkcí je přímé zajišťování bezpečnosti jízdy vlaků a zabezpečeného posunu, musí být navrženy, dimenzovány, provedeny a jištěny tak, aby tuto svoji funkci plnily spolehlivě při všech provozních stavech zařízení i při všech poruchových stavech způsobených uvažovanými poruchami. Navrhování, dimenzování, provedení, jištění a podmínky použití obsahuje doporučená technické norma uvedená v příloze č. 5.

(3) Zabezpečovací zařízení musí mít zajištěnu plynulou dodávku elektrické energie.

(4) Způsob ochrany před nebezpečným dotykovým napětím, způsob ověření nových zařízení a kritéria zajištění bezpečnosti provozování drážní dopravy obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(5) Všechny části zabezpečovacího zařízení, které zajišťují bezpečnostní funkci, musí být opatřeny bezpečnostními závěry.

(6) Zabezpečovací zařízení nesmí být zdrojem rušení sdělovacího ani jiného elektrického zařízení a nesmí být rušeno jiným zařízením.

§ 24

Uspořádání sdělovacího zařízení

(1) Sdělovací zařízení musí umožňovat spolehlivý přenos informací pro řízení a dorozumění mezi osobami zúčastněnými na provozování dráhy a drážní dopravy, pro funkci drážních technologických zařízení, automatizačních systémů dráhy a pro informování cestujících.

(2) Sdělovací zařízení může být uspořádáno do samostatných okruhů pro spojení dvou určených zařízení nebo do účastnických sítí tak, aby zajišťovalo podmínky pro řádné provozování dráhy a drážní dopravy.

(3) Samostatné okruhy pro obsluhu dráhy a organizování drážní dopravy se zřizují jako traťové, hláskové, výhybkářské a přivolávací okruhy. Musí splňovat tyto podmínky:

a) traťové, hláskové, výhybkářské a přivolávací okruhy nesmějí být spojovány mezi sebou ani s jinými okruhy,

b) do hláskového okruhu se smějí zapojovat pouze telefonní přístroje na obou koncích prostorového oddílu; při postavení oddílového návěstidla na návěst dovolující jízdu musí být rozpojen mikrofonní obvod hláskového telefonu, jde-li o jednokolejnou trať,

c) do výhybkářského okruhu se smějí zapojovat pouze telefonní přístroje osob, které se podílejí na zjišťování volnosti vlakové cesty,

d) do přivolávacího okruhu se smí zapojovat pouze telefonní přístroj osoby řídící organizování drážní dopravy a telefonní přístroj u vjezdového návěstidla.

(4) Sdělovací zařízení na elektrizovaných tratích a v jejich blízkosti musí být konstruováno tak, aby nebylo ovlivňováno příslušnou trakční soustavou.

(5) Pro sdělovací zařízení musí být zajištěna ochrana proti nebezpečným a rušivým účinkům souběžných nebo křižujících silových nebo trakčních vedení, jakož i proti rušivým a nebezpečným vlivům atmosférické elektřiny.

(6) Pro přenos informací při provozování dráhy a drážní dopravy lze používat rádiová sdělovací zařízení, která splňují podmínky podle zvláštního předpisu.³⁾

(7) Sdělovací zařízení použitá pro zajištění provozování dráhy nebo drážní dopravy musí umožnit záznam přenosu informací.

(8) Rozhlasové zařízení musí umožňovat nastavení hlasitosti jednotlivých reproduktorových větví.

(9) Vzdálenost nejnižšího vodiče (závěsného kabelu) nadzemního sdělovacího vedení od povrchu terénu nesmí být menší než 2,5 m podél železničních tratí na pozemku dráhy, 5,0 m podél železničních tratí mimo pozemek dráhy, 3,0 m v železničních stanicích, 6,0 m při křížení dálnic a silnic, 5,0 m při křížení ostatních pozemních komunikací.

(10) Kříží-li nadzemní sdělovací vedení kolej bez elektrické trakce, nesmí vzdálenost nejnižšího vodiče od temene kolejnice klesnout pod 6,0 m.

(11) Nadzemní sdělovací vedení s výjimkou elektricky nevodivých sdělovacích vedení nesmí křížit elektrizovanou kolej.

(12) Způsob zajištění plynulé dodávky elektrické energiea provozování drážních sdělovacích zařízení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(13) Sdělovací zařízení nesmí být zdrojem rušení zabezpečovacího zařízení ani jiného zařízení.

Hlava třetí

TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY

CELOSTÁTNÍ, DRÁHY REGIONÁLNÍ A VLEČKY

§ 25

(1) Technické podmínky provozuschopnosti dráhy jsou určeny stavebnětechnickými parametry a dovoleným opotřebením za provozu součástí dráhy a funkčností jejich částí (komponentů).

(2) U kolejí a výhybek musí být udržován rozchod a geometrická poloha koleje v rozmezí dovolených tolerancí obsažených v doporučené technické normě uvedené v příloze č. 5.

(3) U výhybek musí být zabezpečena funkce pohyblivých částí jejich ovládání a zajištění v koncových polohách.

(4) Opotřebení výhybek, kolejových křižovatek, výhybkových konstrukcí a jejich součástí nesmí překročit hodnoty uvedené v příloze č. 6.

(5) V provozované koleji nesmí být bez opatření zajišťujících bezpečné provozování drážní dopravy ponechána kolejnice s lomy nebo vadami.

(6) Ojetí kolejnic a výhybek nesmí oslabit jejich průřez na hodnoty, při kterých jeho únosnost nevyhoví stanovené traťové rychlosti a největší dovolené hmotnosti na nápravu. Únosnost oslabených průřezů se zjistí statickým výpočtem.

(7) Kolejnicové podpory kolejí a výhybek nesmí být poškozeny a opotřebovány v rozsahu, který by způsobil narušení držebnosti upevňovadel a rámové tuhosti koleje i výhybek.

(8) Stav a znečištění kolejového lože, pražcového podloží a systém odvodnění nesmí způsobovat narůstání vad v geometrické poloze koleje, snižovat únosnost i stabilitu zemního tělesa vedoucí k trvalému omezení traťové rychlosti a přechodnosti vozidel.

(9) Stav součástí železničního svršku musí v místech provozu kolejových obvodů trvale vykazovat nejvýše tyto hodnoty měrné svodové admitance:

a) mezi kolejnicovými pásy téže koleje 0,67 S.km^-1 (Siemens na kilometr),

b) mezi kolejí a zemí 1,5 S.km^-1 (Siemens na kilometr).

(10) Provozně technický stav staveb železničního spodku musí zabezpečovat jejich projektované vlastnosti a parametry a nesmí ohrožovat bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy a trvale omezovat její plynulost.

(11) Stav elektrického zařízení a stupeň opotřebení součástí nesmí omezovat provozní vlastnosti elektrického zařízení i všech z něho napájených zařízení dráhy, a tím ohrožovat bezpečnost provozu těchto zařízení. Parametry a tolerance elektrického zařízení a sdělovacího zařízení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(12) Stupeň opotřebení a snížení spolehlivosti stanovených součástí zabezpečovacího zařízení nesmí omezit jejich provozní vlastnosti. Parametry a tolerance obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(13) K zajištění provozuschopnosti dráhy musí být evidovány

a) stavebnětechnické parametry o železničním svršku, které obsahují údaje geometrické, konstrukční, typové a výrobní, dále údaje o stáří konstrukcí a záznamy o pravidelných kontrolách a měřeních,

b) údaje o zřizování, stavu a změnách bezstykové koleje,

c) stavebnětechnické údaje o železničním spodku, o stavbách železničního spodku a ostatních zařízeních s údaji identifikačními, konstrukčními a o jejich umístění a stáří,

d) stavebnětechnické údaje o prostorové průchodnosti a přechodnosti drážních vozidel,

e) záznamy o kontrolách, údržbě a měření sdělovacího a zabezpečovacího zařízení a elektrického zařízení,

f) protokoly o přezkoušení viditelnosti návěstidel a činnosti vlakového zabezpečovače,

g) zprávy o provedených pravidelných revizích sdělovacího a zabezpečovacího zařízení,

h) zápisy o výsledku technických prohlídek zabezpečovacích zařízení,

i) identifikační a konstrukční údaje o elektrickém zařízení,

j) záznamy o provedených prohlídkách, měřeních a revizích staveb drah,

k) stavebnětechnické parametry (geometrické, typové, výrobní) určených technických zařízení elektrických, sloužících k provozování dráhy, včetně záznamu o provedených kontrolách, měřeních a revizích.

(14) Evidované údaje podle odstavce 13 musí být průběžně aktualizovány a archivovány po dobu nejméně pěti let.

§ 26

(1) Pro zajištění provozuschopnosti dráhy a bezpečnosti drážní dopravy se provádějí pravidelné prohlídky a měření staveb drah. Časový interval prohlídek a měření je uveden v příloze č. 1, která je součástí této vyhlášky (dále jen "příloha č. 1").

(2) Pravidelné prohlídky a měření podle odstavce 1 se provádějí

a) obchůzkou trati, při níž se provádí pravidelná prohlídka trati pro zjištění stavu železničního svršku a spodku, železničních přejezdů a staveb železničního spodku a zjišťování případného výskytu zdroje ohrožení dráhy,

b) kontrolní jízdou na hnacím vozidle nebo v posledním voze vlaku s nejvyšší rychlostí pro zjištění technického stavu dopravní cesty,

c) měřením rozchodu, vzájemné výškové polohy a sklonu kolejnicových pásů kolejí a výhybek, včetně měření směru měřicím vozem nebo jiným zařízením s kontinuálním záznamem, při němž se zjišťují hodnoty geometrických parametrů kolejí a výhybek,

d) kontrolou prostorové průchodnosti v celé délce kolejí, a to pojízdnou měřicí šablonou anebo jiným technickým zařízením. Koleje vlečky, na kterých se provádí kontrola, určí provozovatel podle dopravního významu,

e) prohlídkou, při níž se zjišťuje celkový stav výhybky,

f) nedestruktivní kontrolou kolejnic, srdcovek a jazyků výhybek a vizuální prohlídkou jejich svarů za účelem zjištění lomů nebo vad,

g) komplexní prohlídkou trati, při níž se posuzuje stav železničního svršku, tělesa železničního spodku, staveb železničního spodku, nástupišť, ramp a železničních přejezdů po zimním období a zjišťují se závady a jejich rozsah,

h) běžnou prohlídkou mostů, objektů mostům podobných a tunelů, při níž se zjišťuje celkový stav objektu,

i) podrobnou prohlídkou mostů, objektů mostům podobných a tunelů, při níž se zjišťují závady na každé části objektu,

j) prohlídkou sdělovacího a zabezpečovacího zařízení,

k) komplexní prohlídkou sdělovacího a zabezpečovacího zařízení,

l) měřením trakčního vedení měřicím vozem, při němž se ověřují technické parametry trakčního vedení,

m) měřením korozních vlivů bludných proudů na ocelové a železobetonové konstrukce.

(3) Vedle pravidelných prohlídek se provádějí i mimořádné prohlídky v závislosti na místních podmínkách a na opatřeních předešlých prohlídek.

ČÁST ČTVRTÁ

SOUČÁSTI DRÁHY, TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY A STAVBY NA DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY SPECIÁLNÍ

Hlava první

SOUČÁSTI DRÁHY SPECIÁLNÍ

§ 27

Součástí dráhy jsou

a) kolejový spodek, který tvoří drážní zemní těleso, propustky, mosty a stavby mostům podobné, opěrné, zárubní a obkladní zdi, odvodňovací zařízení, staniční a traťové tunely, ochranné a regulační stavby,

b) kolejový svršek, který je tvořen z kolejí, výhybek, zvláštních konstrukcí a konstrukčních prvků; součástí kolejového svršku jsou zejména kolejnice, drobné kolejivo, kolejnicové podpory, kolejové lože, dilatační zařízení, izolované styky, vodivá a speciální spojení, zařízení proti putování kolejí, točny, kolejové váhy a přesuvny,

c) stavby a pevná zařízení, nutné k ochraně proti nepříznivým vlivům dráhy, tj. zařízení proti hluku, bludným proudům, korozi, rušení telekomunikačních systémů, vlivu vysokého napětí a k omezení vlivu provozování dráhy a drážní dopravy na elektrizační soustavu,

d) stanice, které tvoří nástupiště pro cestující a služební nástupiště, vestibuly, přístupové a výstupní cesty, výtahy, pohyblivé schody a chodníky, pevná schodiště, staniční prostory a zařízení pro služební účely a odbavování cestujících,

e) sdělovací zařízení pro přenos informací obsahující přenosové cesty, zařízení telefonní, rozhlasová, rádiová, hodinová, pro přenos a zpracování dat, průmyslové televize, záznamová zařízení, zařízení požární signalizace, poplachová signalizační zařízení, zařízení informačního systému,

f) zabezpečovací zařízení obsahující technické prostředky zabezpečení drážní dopravy ve stanicích na trati a související přenosové cesty,

g) elektrická zařízení, která zahrnují trakční měnírny, distribuční transformovny, napájecí vedení elektrických rozvodů, přívodní proudovou kolejnici s příslušenstvím, tepelné spotřebiče, světelná zařízení, zařízení dálkového ovládání, zařízení pro regulaci a měření,

h) osvětlení zahrnující osvětlení normální, nouzové a únikové ve stanicích a tunelech, rozvody a náhradní zdroje osvětlení,

i) stavby a zařízení pro obsluhu a údržbu pohyblivých schodů, pohyblivých chodníků a výtahů, zásobování vodou, odčerpání a odvedení vod ze stanic a tunelů,

j) stavby a zařízení pro odvětrávání tunelů a stanic a vytápění stanic, zahrnující strojní zařízení, elektrické rozvody, větrací šachty, štoly a kanály,

k) zařízení požární ochrany, zahrnující požární hydranty, potrubí a vodovodní výtoky,

l) pevná zařízení pro měření, údržbu a opravy dráhy,

m) budovy a zařízení, určené k organizování a řízení drážní dopravy, k odstavování drážních vozidel a k provádění jejich technických prohlídek, údržby a oprav (depo) a k uspokojování přepravních potřeb veřejnosti, včetně inženýrských sítí nutných k jejich provozování.

Hlava druhá

TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO

STAVBU DRÁHY SPECIÁLNÍ A PRO STAVBY NA DRÁZE

§ 28

Technické podmínky a požadavky staveb drah a staveb na dráze jsou podmínky a požadavky uspořádání trati, prostorového uspořádání dráhy a geometrického uspořádání koleje a uspořádání kolejového spodku a svršku, výhybek, přívodní kolejnice, technické parametry podzemních staveb, mostů, způsob označování trati, uspořádání a vybavení stanic, informačního systému a vybavení prostor pro odbavení cestujících, osvětlení, technických parametrů elektrického silového zařízení, uspořádání sdělovacího a zabezpečovacího zařízení, zařízení dálkového ovládání, požárního zabezpečení, větrání a vytápění, zásobování vodou a kanalizace.

§ 29

Uspořádání tratě

(1) Tratě se zřizují zpravidla dvoukolejné s pravostranným provozem.

(2) Křížení tratí navzájem, jakož i křížení s ostatními dráhami a pozemními komunikacemi musí být mimoúrovňové.

(3) Tratě musí být spojeny s depem dvěma spojovacími kolejemi vybavenými obousměrným traťovým zabezpečovacím zařízením a s dílnami pro opravu vozidel a opravnami alespoň jednokolejnou spojkou vybavenou obousměrným traťovým zabezpečovacím zařízením. Jednotlivé tratě se spojují traťovými spojkami.

(4) Tratě musí mít místa s uspořádáním kolejí umožňujícím obrat vlaků pro dvoukolejný provoz i mimo koncové stanice.

(5) Nejmenší užitečná délka koleje pro obrat vlaků je 170 m. Nejmenší délka koleje pro odstavování a provozní ošetření vlaků je 140 m.

(6) Vjezdové koleje v koncových stanicích musí být prodlouženy ve směru jízdy od izolovaného styku umístěného za veřejnou částí nástupiště nebo od místa stanoveného projektem nejméně o délku zábrzdné vzdálenosti určené z nejvyšší dovolené rychlosti v předchozím úseku.

§ 30

Prostorové uspořádání

(1) Prostorové uspořádání staveb dráhy musí zajišťovat bezpečný průjezd drážního vozidla a spolehlivou funkci stavby dráhy. Zásady prostorového uspořádání obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(2) Kruhový tunel pro koleje má nejmenší průměr 5100 mm.

(3) V tunelu se svislými stěnami a v podjezdu musí být dodržena v přímé koleji podjezdná výška nejméně 4000 mm, měřená od temene kolejnice.

(4) Podél koleje na povrchu musí být zřízena stezka pro průchod osob. V tunelu musí být zřízena stezka nebo odstupová rampa. Stezka nebo odstupová rampa musí být situována na opačné straně, než je přívodní kolejnice. V místech, kde je stezka nebo rampa přeložena na opačnou stranu, musí být zřízen bezpečný přechod přes koleje.

(5) Vzdálenost os hlavních kolejí ve dvoukolejných tunelech bez mezilehlých podpěr ve stanicích musí být nejméně 3500 mm v přímé koleji a v oblouku o poloměru 4000 m a větším. Hodnoty pro zvětšení vzdálenosti os kolejí v oblouku o poloměru menším než 4000 m obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(6) Vzdálenost os kolejí na povrchu v přímé koleji a v oblouku o poloměru 250 m a větším musí být nejméně 4000 mm, v manipulačních kolejích a ve dvojitých kolejových spojkách nejméně 4500 mm.

§ 31

Geometrické uspořádání koleje

(1) Směrové oblouky hlavních kolejí musí mít poloměr co největší, alespoň 500 m. Poloměr oblouku může být zmenšen až na 300 m, a to podle podmínek stavebního povolení stanovených s přihlédnutím k místním podmínkám.

(2) Koleje určené pro obrat a odstavování vlakových souprav se zřizují v přímé koleji nebo v oblouku o poloměru nejméně 800 m. Oblouky ostatních kolejí nesmí mít poloměr menší než 150 m.

(3) Pro plynulý přechod mezi přímou kolejí a obloukem se zřizují přechodnice, u složených oblouků mezilehlé přechodnice.

(4) Podélný sklon koleje na trati v tunelu nebo v zakrytém prostoru nesmí být větší než 40 ‰ a nesmí být menší než 3 ‰. Podélný sklon koleje na povrchu nesmí být větší než 25 ‰.

(5) Nejvýše dovolený jednostranný sklon koleje ve stanici na povrchu je 1,5 ‰. Koleje ve stanici v tunelech nebo v zakrytém prostoru musí mít podélný jednostranný sklon 3 ‰.

(6) Koleje pro obrat a odstavování vlakových souprav v podzemí musí mít sklon nejvýše 3 ‰. Stoupání kolejí se zřizuje směrem k hlavní koleji.

(7) Poloměr zakružovacího oblouku lomu nivelety koleje nesmí být menší než 1000 m.

(8) Rozchod koleje je 1 435 mm.

(9) V obloucích o poloměru menším než 300 m musí být rozchod koleje zvětšen o hodnotu rozšíření. Změna rozchodu musí být provedena rovnoměrně.

(10) V přímé koleji musí být temena hlav kolejnic ve stejné úrovni. Způsob zřízení převýšení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(11) Mezi nepřevýšenou a převýšenou částí koleje musí být proveden plynulý přechod vzestupnicí o jednotném sklonu.

(12) Parametry geometrického uspořádání koleje obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 32

Uspořádání kolejového spodku a kolejového svršku

(1) Konstrukce všech částí trati musí umožnit bezpečnou a plynulou jízdu nejvyšší traťovou rychlostí.

(2) Kolejový spodek a kolejový svršek traťové koleje, spojovací koleje do depa a zkušební koleje musí vyhovovat normovému zatížení a rychlosti nejméně 80 km.h^-1, kolejový spodek a kolejový svršek u ostatních kolejí rychlosti nejméně 40 km.h^-1.

(3) Kolejový spodek musí tvořit spolehlivý podklad pro kolejový svršek a musí být řádně odvodněn.

(4) Stavby kolejového spodku musí odpovídat prostorovému uspořádání a místním geologickým a hydrologickým požadavkům a musí být odolné proti teplotním změnám.

(5) Podzemní konstrukce musí být dimenzovány pro nejnepříznivější kombinaci jednotlivých druhů zatížení při stavbě dráhy a provozování drážní dopravy.

(6) Stavby dráhy musí být účinně chráněny proti pronikání spodních vod, vnikání povrchových vod a účinkům těchto vod, korozivním účinkům prostředí, účinkům bludných proudů, povětrnostním vlivům a případným dalším vlivům snižujícím životnost a provozní spolehlivost stavby.

(7) Konstrukce kolejového svršku musí umožňovat zřízení kolejových obvodů zabezpečovacího zařízení a umístění zabezpečovacího zařízení.

(8) Kolejový svršek se zřizuje zpravidla jako bezpražcový s bezstykovou kolejí.

(9) Parametry konstrukce kolejového spodku a kolejového svršku obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 33

Požadavky na uspořádání výhybek

(1) Konstrukce výhybek a jejich vybavení musí zajišťovat plynulou a bezpečnou jízdu drážních vozidel stanovenou rychlostí.

(2) Výhybky v hlavních kolejích pro odbočení na jinou trať musí umožňovat při jízdě do odbočky rychlost nejméně 60 km.h^-1, ostatní výhybky musí umožňovat rychlost při jízdě do odbočky nejméně 40 km.h^-1.

(3) Výhybky pojížděné vlaky s cestujícími se zřizují tak, aby byly zpravidla pojížděny po hrotu.

(4) Konstrukce výhybky musí umožňovat ruční i ústřední stavění a osazení potřebných prvků zabezpečovacího zařízení.

(5) Ústředně ovládané výhybky v kolejích na povrchu se opatřují zařízením pro ohřev.

(6) Parametry konstrukce výhybek a povolené tolerance obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 34

Požadavky na uspořádání přívodní kolejnice

(1) Přívodní kolejnice musí umožnit plynulou dodávku elektrické energie pro vlaky i při nejvyšší dopravní propustnosti.

(2) Přívodní kolejnice musí být elektricky izolována od stavby dráhy nebo stavby na dráze.

(3) Geometrické uspořádání a umístění přívodní kolejnice obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 35

Technické parametry podzemních staveb

(1) Vodotěsnost podzemních staveb musí splňovat požadavky tříd měrného průsaku vody podle následující tabulky

třída	typ prostoru	měrný průsak za 24 h (l.m^-2)
třída	typ prostoru	na 100 m	na 10 m
1	speciální prostory a sklady, místnosti pro relé	0,01	0,02
2	ostatní prostory stanic, větrací šachty, eskalátorové tunely, části tunelů u portálů v délce 500 m	0,05	0,10
3	traťové tunely, kabelové kanály, kolektory	0,10	0,20
4	ostatní podzemní prostory	0,50	1,00

(2) Způsob provedení konstrukce podzemních staveb obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 36

Technické parametry mostů

(1) Prostorová úprava na mostech a konstrukcích mostům podobných musí vyhovovat průjezdnému průřezu zvětšenému o postranní prostory pro průchod a manipulaci. Od osy koleje musí být zachovány nejméně tyto volné vzdálenosti:

a) u konstrukcí na mostech a galeriích 2400 mm,

b) u zábradlí 2550 mm,

c) na přesuvnách

1. se zákazem vstupu osob 1700 mm,

2. při dovoleném průchodu osob podél vozidla v klidu 2300 mm. Vzdálenost os kolejí na mostě je nejméně 4000 mm.

(2) Mosty a konstrukce mostům podobné se navrhují pro zatížení normativním zatěžovacím vlakem. Normové zatížení mostů a konstrukcí mostům podobných obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 37

Způsob označování trati

(1) Tratě na dráze speciální se označují traťovými značkami a značkami pro zajištění projektované polohy koleje (kolejové značky).

(3) Kilometrovníky a hektometrovníky se osazují vždy vpravo od koleje ve směru jízdy vlaku. Materiál, tvar, rozměry i umístění obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(4) Kolejové značky se umisťují na opačnou stranu koleje, než na které je umístěna přívodní kolejnice. Značky se umísťují v přímé koleji ve vzdálenosti 50 m, v oblouku ve vzdálenosti 25 m a v hlavních vytyčovacích bodech oblouku a výhybek.

§ 38

Uspořádání a vybavení stanic

(1) Stanice se zřizují v přímé koleji. Svým stavebním uspořádáním a vybavením musí zajistit podmínky pro přepravu cestujících stanovené projektem.

(2) Prostory a zařízení sloužící cestujícím musí být vybaveny bezbariérovým přístupem a stezkami pro nevidomé.

(3) Pokud nejsou provedena jiná opatření k zabránění vniknutí srážkové vody do prostoru dráhy, musí být vstupy z volného prostranství nejméně 0,5 m nad hladinou stoleté vody.

(4) Boční nástupiště musí být navzájem mimoúrovňově spojena pro přechod cestujících. Nástupiště ve stanicích na povrchu musí mít po celé délce přístřešky. Prostorové uspořádání a způsob provedení konstrukce nástupiště obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(5) Ve vzdálenosti 600 mm od hrany nástupiště musí být v ploše nástupiště po celé jeho délce umístěny tvarově jednotné kontrastní značky šířky 150 mm vyznačující bezpečnostní pás. Povrch bezpečnostního pásu musí mít protiskluzovou úpravu.

(6) Pevná schodiště pro cestující se zřizují ve sklonu mírném podle doporučené technické normy uvedené v příloze č. 5. Výška schodu může být nejvýše 160 mm. Poslední schod schodišťového ramene musí být barevně odlišen. Ve stísněných podmínkách lze zřídit sklon do 30 stupňů. Hrany stupňů pevných schodišť musí být upraveny proti uklouznutí. U každého ramene pevného schodiště musí být zřízena madla ve výši 1000 mm.

(7) Pro vertikální dopravu osob a nákladů musí být v podzemních stanicích zřízeny výtahy.

(8) Provedení staveb výtahů musí odpovídat prostředí a účelu, pro které je výtah určen.

(9) Podle místních podmínek se ve stanicích zřizují pohyblivé schody a pohyblivé chodníky. Je-li rozdíl spojovaných úrovní větší než 5 m ve směru výstupu a větší než 7 m ve směru sestupu, zřizují se pohyblivé schody vždy.

(10) Navazují-li na sebe bezprostředně dvoje pohyblivé schody nebo pohyblivé chodníky, musí mít stejnou dopravní kapacitu. Nástupní a výstupní úroveň musí mít dostatečný přístupový a rozptylový prostor.

(11) Jsou-li pro výstup ze stanice zřízeny pouze pohyblivé schody, musí mít nejméně dva pásy. Ve stanicích, kde jsou pro výstup i sestup pouze pohyblivé schody, musí být nejméně tři pásy, všechny s možností reverzního chodu.

(12) Pohyblivé schody se navrhují o jmenovité rychlosti do 0,75 m.s^-1; kromě hlavního pohonu musí mít ještě pomocný pohon do rychlosti 0,05 m.s^-1. Oba pohony musí umožňovat reverzní chod. Jmenovitá rychlost pohyblivých chodníků nesmí být vyšší než 0,75 m.s^-1.

(13) Šířka pohyblivých schodů a pásů pohyblivých chodníků musí být nejméně 1000 mm.

(14) Na obou koncích balustrád pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků musí být umístěno bezpečnostní tlačítko označené nápisem "STOP".

(15) Pohyblivé schody a pohyblivý chodník musí mít zařízení, které v případě poruchy, překročení přípustných provozních odchylek nebo ztrátě napětí samočinně zastaví jejich chod a zajistí je v klidové poloze.

(16) Balustrády pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků musí být z materiálu nehořlavého nebo nesnadno hořlavého.

(17) Po vypnutí pohonu pohyblivých schodů nebo pohyblivých chodníků musí být vyloučen neúmyslný chod schodů nebo pásů pohyblivých chodníků i při jejich zatížení.

§ 39

Informační systém a vybavení prostor pro odbavování cestujících

(1) Vstupy do stanic a výstupy z nich, přístupové cesty i ostatní veřejné prostory každé stanice musí být zřetelně a srozumitelně označeny.

(2) Ve stanicích musí být oddělen a označen prostor přístupný osobám bez platného jízdního dokladu od prostoru přístupného cestujícím s platným jízdním dokladem.

(3) V každé stanici musí být zřízeno a viditelně označeno místo, odkud lze přivolat pomoc.

(4) Světlá šířka vstupu do placeného prostoru nesmí být menší než 0,6 m; alespoň jeden vstup a výstup musí mít světlou šířku nejméně 1,2 m.

§ 40

Osvětlení

(1) Osvětlení stanic, tunelů a ostatních prostorů musí umožňovat bezpečný provoz a vytvářet odpovídající prostředí pro cestující.

(2) Osvětlení stanic musí být provedeno tak, aby nemohlo dojít k oslňování osoby řídící drážní vozidlo, a tak, aby nemohlo dojít k záměně návěstních znaků.

(3) Osvětlení staničních prostorů musí být zajištěno normálním osvětlením s nepřetržitým napájením. Svítidla z hořlavých hmot nesmí tvořit pásy delší než 6 m. Po této délce musí být pás přerušen mezerou širokou nejméně 1 m. Vzdálenost mezi jednotlivými svítidly z hořlavých hmot musí být ve všech směrech alespoň 0,5 m.

(4) Zřizuje se náhradní, nouzové a únikové osvětlení, které musí mít napájení zálohované z akumulátorového zdroje o napětí 220 V.

(5) Veřejné staniční prostory, tunely, únikové cesty, provozně důležité prostory včetně zařízení nutných pro zásah obsluhy, případně požárních jednotek musí být vybaveny nouzovým osvětlením. Nouzové osvětlení se nezřizuje v prostorách s náhradním osvětlením, které je napájeno z náhradního zdroje.

(6) Rozmístění osvětlení únikových cest musí spolehlivě vyznačovat únikovou trasu.

(7) Normální osvětlení staničních prostorů musí být zajištěno dvěma přívody ze dvou sekcí hlavního rozvaděče, s možností přepnutí každé sekce podružného rozvaděče na kterýkoliv přívod.

(8) Prostory, v nichž při poruše normálního osvětlení může dojít k ohrožení bezpečnosti osob, musí být vybaveny náhradním osvětlením.

(9) Pro světelný přechod mezi tunelem a úsekem trati na povrchu musí být zřízeno adaptační pásmo, které je v činnosti za denního světla. Rozdíl intenzity mezi jednotlivými úseky adaptačního pásma nesmí být větší než 1 : 10. Mezi posledním úsekem tunelu a volným prostranstvím nemusí být dodržen uvedený rozdíl intenzity, ale musí být dosaženo přiměřené zrakové pohody. Obdobně musí být uspořádány vstupy a výstupy pro cestující u stanic umístěných pod zemí.

(10) V podzemí se adaptační pásma zřizují ve stanicích na vjezdu a výjezdu. Rozdíl intenzity mezi navazujícími úseky nesmí být větší než 1 : 7. Adaptační pásma v podzemí se nezřizují v případech stanovených projektem.

(11) Hodnoty intenzity osvětlení vybraných prostorů jsou uvedeny v příloze č. 2, která je součástí této vyhlášky, a hodnoty intenzity osvětlení pro ostatní prostory obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 41

Technické parametry elektrických silových zařízení

(1) Elektrická silová zařízení musí být provedena a uspořádána tak, aby

a) zajišťovala plynulost drážní dopravy při požadovaném provozním zatížení a stanovených rychlostech,

b) nebyla zdrojem rušení nebo ohrožení funkce sdělovacích a zabezpečovacích zařízení dráhy,

c) omezovala vznik a šíření bludných proudů.

(2) Způsob ochrany osob před nebezpečným dotykovým napětím je uveden v příloze č. 3, která je součástí této vyhlášky.

(3) Všechna izolovaná vedení a elektrická zařízení mající vliv na bezpečnost a plynulost provozu vlakové dopravy musí mít vodiče s měděnými jádry.

(4) Elektrické stanice musí být napájeny ze dvou na sobě nezávislých elektrických stanic veřejného rozvodu elektrické energie.

(5) Napájení všech spotřebičů nízkého napětí musí být nezávislé na veřejném rozvodu elektrické energie.

(6) Rozvaděče nouzového napájení musí mít možnost připojení ze dvou sekcí hlavního rozvaděče pro osvětlení nebo ze společného hlavního rozvaděče. Při ztrátě napětí na obou sekcích hlavního rozvaděče pro osvětlení musí být rozvaděč nouzového napájení automaticky přepnut na nouzový zdroj napájení.

(7) Zařízení trakčních měníren musí být dimenzována tak, aby pokryla předpokládané zatížení vlaky, zvětšené o 20 %. Proudovou zatížitelnost usměrňovacích skupin trakčních měníren obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5. Usměrňovací skupiny musí navíc splňovat podmínku zatížitelnosti 300 % po dobu 15 sekund.

(8) Všechny elektrické úseky přívodní kolejnice musí být vybaveny odpojovačem ve funkci zkratovače, a to v každé stanici, kterou elektrický úsek prochází. Způsob provedení připojení přívodní kolejnice včetně jejího příčného dělení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(9) Elektrické úseky hlavních kolejí musí být napájeny oboustranně při zajištění vazby napáječů. U odstavných a obratových kolejí tvoří přívodní kolejnice samostatné elektrické úseky.

(10) Sousední elektrické úseky přívodní kolejnice koncových stanic a jednostranně napájené elektrické úseky musí být možno sepnout v místě nepřeklenutelného dělení přívodní kolejnice odpojovačem s motorovým pohonem.

(11) Napájení přívodní kolejnice kusých kolejí s prohlížecími jámami musí být vybaveno signalizací zapnutého napájení.

(12) Vypnutí napájení přívodní kolejnice a zkratování přívodní kolejnice v obvodu stanoviště provozního ošetření musí být signalizováno

a) na kontrolním stanovišti ve stanici,

b) do trvale obsazeného místa určeného provozovatelem dráhy.

(13) Způsob provedení konstrukce a silových elektrických zařízení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 42

Uspořádání sdělovacího zařízení

(1) Sdělovací zařízení musí umožňovat spolehlivý přenos informací pro organizaci a řízení drážní dopravy a pro řízení technologických procesů a informování cestujících.

(2) Sdělovací zařízení a sdělovací vedení musí být chráněna proti nebezpečným a rušivým účinkům souběžných nebo křižujících silových vedení a proti korozi bludnými proudy; na povrchu také proti účinkům atmosférické elektřiny.

(3) Sdělovací zařízení se napájí zpravidla z bezvýpadkového zdroje.

(4) K informování cestujících ve stanici a ve vlaku, k předávání příkazů a informací mezi zaměstnanci musí být zřízeno rozhlasové zařízení. V ozvučených prostorách musí být zabezpečena srozumitelnost sdělení při nejnižší úrovni hlasitosti.

(5) Na nástupištích a v prostorách, kde je to z hlediska provozování dráhy a drážní dopravy nutné, musí být ukazatel času.

(6) Pro přenos informací při provozování dráhy a drážní dopravy lze zřizovat a provozovat sdělovací zařízení, která splňují podmínky podle zvláštního předpisu.³⁾

§ 43

Uspořádání zabezpečovacího zařízení

(1) Zabezpečovací zařízení musí svojí funkcí a provedením zajišťovat bezpečné provozování dráhy a drážní opravy a požadovanou dopravní propustnost dráhy.

(2) Elektrické obvody, konstrukční díly, které přímo zajišťují bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy, musí být navrženy, provedeny a jištěny tak, aby svoji funkci plnily při všech provozních stavech zařízení a při všech poruchových stavech způsobených uvažovanými poruchami.

(3) Zabezpečovací zařízení musí být navrženo tak, aby nebylo ovlivňováno signály hromadného dálkového ovládání energetických zařízení nebo vyššími harmonickými energetické sítě a induktivními, kapacitními nebo elektromagnetickými vlivy z provozu elektrické silové soustavy dráhy.

(4) Zabezpečovací zařízení musí být napájeno ze zdroje bezvýpadkového napájení.

(5) Zabezpečovací zařízení musí tvořit samostatnou elektrickou soustavu izolovanou od veřejné energetické sítě.

(6) Dvoupásové kolejové obvody na trati musí mít šuntovou citlivost nejméně 0,1 O a měrnou svodovou admitanci mezi dvěma kolejnicovými pásy téže koleje nejvýše 0,5 S.km^-1 (Siemens na kilometr), jde-li o upevnění kolejnic na pražcích, a nejvýše 0,05 S.km^-1(Siemens na kilometr), jde-li o bezpražcové upevnění kolejnic. U jednopásových kolejových obvodů se použijí uvedené hodnoty dvojnásobné.

(7) Izolovaný styk kolejového obvodu výhybky musí být za námezníkem ve vzdálenosti nejméně 3,5 m.

§ 44

Uspořádání dálkového ovládání

(1) Zařízení dálkového ovládání musí spolehlivě přenášet povely z řídícího pracoviště do ovládaného zařízení. Zadání povelu musí sestávat nejméně ze dvou úkonů. Zařízení nesmí udělovat povely samočinně, je-li povelové nebo ovládané zařízení v poruše. Zařízení musí být vybaveno signalizací stavu a funkce zařízení.

(2) Zařízení dálkového ovládání musí mít zajištěno nouzové napájení po dobu nejméně 30 minut. Při použití výpočetní techniky k řízení dálkového ovládání musí být napájení bezvýpadkové.

(3) Zařízení dálkového ovládání musí umožňovat přepnutí z dálkového ovládání na místní ovládání a naopak.

(4) Zařízení dálkového ovládání nesmí svou činností ovlivňovat činnost drážního sdělovacího a zabezpečovacího zařízení.

(5) Zařízení dálkového ovládání musí být uspořádáno tak, aby nebylo ovlivňováno signály hromadného dálkového ovládání energetických zařízení nebo vyššími harmonickými energetické sítě a induktivními, kapacitními nebo elektromagnetickými vlivy z provozu elektrické silové soustavy dráhy.

§ 45

Požární zabezpečení

(1) Podzemní objekty musí být rozděleny na požární úseky. V prostorách pod zemí musí být používány materiály a konstrukce s předepsanou odolností proti ohni.

(2) Ve všech objektech musí být rozmístěny zdroje požární vody a hasicí přístroje, které musí být snadno dosažitelné a viditelně označené. Rozmístění zdrojů, druh a počet hasicích přístrojů stanoví projekt.

(3) V prostorách určených projektem, kde je nebezpečí vzniku požáru, se zřizuje elektrická požární signalizace. Prostory se zvýšeným nebezpečím požáru, které nejsou pod trvalým dozorem, musí být vybaveny automatickými hlásiči požáru s případnou vazbou na technická zařízení ovlivňující průběh požáru.

(4) Únikové cesty musí být při mimořádných událostech osvětleny i při ztrátě napětí pro normální osvětlení.

§ 46

Zařízení pro větrání a vytápění

(1) Ve všech prostorách musí být zajištěna výměna vzduchu větráním. Kde nelze zajistit větrání přirozené, musí být větrání nucené.

(2) Stav a chod vzduchotechnického zařízení a jeho poruchy musí být signalizovány na trvale obsazené pracoviště.

(3) Vzduchotechnické zařízení nesmí v případě požáru šířit kouř a teplo mezi požárními úseky.

(4) Vzduchotechnické šachty, štoly a kanály pro přívod vzduchu musí být vybaveny osvětlením a odvodněním. Světlá šířka a výška šachet, štol a kanálů nesmí být menší než 1500 mm a musí umožnit nouzový přístup do podzemních prostorů.

(5) Ve vzduchotechnických šachtách a štolách mohou být umístěny jen kabely a zařízení zajišťující činnost zařízení vzduchotechniky.

(6) Hygienické požadavky větrání a vytápění upravuje zvláštní předpis.⁴⁾

§ 47

Zásobování vodou a kanalizace

(1) Stanice, tunely, povrchové tratě a objekty musí být vybaveny vodovody s pitnou vodou a musí být napojeny na kanalizaci.

(2) Vodovodní zařízení musí zajišťovat dodávku vody pro nejvyšší spotřebu hygienických, technologických a požárních zařízení.

(3) Vodovodní a kanalizační soustava musí omezovat šíření bludných proudů a musí být izolována od vnějších soustav.

(4) Vodovodní síť podzemních stanic musí být vzájemně propojena potrubím uloženým v tunelu.

(5) Potrubí v tunelu musí umožňovat přímý odběr vody pro požární účely. Uzávěry potrubí v tunelech se umisťují ve vzdálenosti do 300 m. Ve stanicích se zřizují tyto uzávěry v úrovni čela nástupiště na obou koncích stanice v místech přístupných i při provozování drážní dopravy.

(6) Vodovodní potrubí v traťových a staničních tunelech se ukládá na protilehlé straně přívodní kolejnice a kabelů vysokého napětí. Je-li uloženo na téže straně jako přívodní kolejnice nebo kabely vysokého napětí, musí být zřízena zvláštní mechanická ochrana proti možnému ostřiku kabelů tryskající tlakovou vodou a stříkání vody na přívodní kolejnici při poruše potrubí. Vodovodní potrubí se umisťuje níže než kabelové rozvody a nesmí tvořit překážku při chůzi po odstupové rampě.

(7) Vodovod v podzemních prostorách musí mít vodovodní výtoky dovolující nasazení hadic na potrubí v tunelech zpravidla ve vzdálenosti 50 m, v šachtách, kanálech, kolektorech, ve spojovacích chodbách přestupních stanic a tunelech pohyblivých schodů a dalších prostorách ve vzdálenosti 30 m. Vodovodní výtok pro hadici musí být navržen též v čerpacích stanicích odpadních vod a v blízkosti sběrných jímek.

(8) Požární hydranty musí být rozmístěny tak, aby ve všech prostorách umožňovaly hašení požáru vodní mlhou nebo tříštivým proudem.

(9) V každé stanici pod zemí musí být instalováno nezavodněné vodovodní potrubí spojující úroveň nástupiště s povrchem.

(10) Sběrné jímky pro odvedení nebo odčerpání odpadních vod musí být vybudovány v nejníže položených místech technických prostorů pohyblivých schodů, tunelů, šachet výtahů a případně u vstupů.

(11) V území se stokovou sítí oddělené soustavy kanalizace musí být odpadní vody zavedeny do stok odpadní sítě a podzemní vody do stok dešťové vody nebo vodoteče.

(12) Úroveň podlahy základních a tranzitních čerpacích stanic musí být nejméně o 25 cm výše, než je temeno kolejnice; u místní čerpací stanice na kusých kolejích s prohlížecími jámami má být nejméně 15 cm pod temenem kolejnice.

(13) Činnost čerpadel musí být samočinně závislá na úrovni hladiny vody v jímce. Každá čerpací stanice musí být vybavena provozními a záložními čerpadly v rozsahu stanoveném projektem.

(14) Základní čerpací stanice musí mít zdvojené výtlačné potrubí a musí mít zajištěno napájení elektrickou energií ze dvou sekcí hlavního rozvaděče s možností záskoku.

(15) Všechny jímky musí být odvětrány. Prostupy mezi jímkami a technickými prostory čerpacích stanic odpadních vod musí být odděleny od okolí pachotěsnými uzávěry. Technický prostor čerpacích stanic odpadních vod musí být podtlakově odvětrán na povrch.

Hlava třetí

TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY SPECIÁLNÍ

§ 48

(1) Technické podmínky provozuschopnosti dráhy jsou určeny stavebnětechnickými parametry a dovolenou tolerancí za provozu u staveb dráhy a funkčností jejich částí (komponentů).

(2) Největší přípustné odchylky od rozchodu kolejí v podzemí při opotřebení kolejnic jsou - 5 mm, + 20 mm, u kolejí na povrchu - 5 mm, + 35 mm a u traťových spojek a spojovacích kolejí do dep v podzemí - 5 mm, + 30 mm.

(3) Odchylky od vzájemné výškové polohy kolejnicových pásů nesmí být za provozu větší než

a) u tratí v podzemí: - 4 mm, + 4 mm,

b) u tratí na povrchu: - 10 mm, + 10 mm.

(4) Na tratích nesmí být ponechány kolejnice, výhybky a kolejová křížení, u nichž provozním opotřebením došlo ke snížení jejich únosnosti pod požadovanou hranici. Kromě toho nesmí být v trati ponechány kolejnice, které by svými vadami mohly ohrozit bezpečné provozování drážní dopravy. Stupeň provozního opotřebení a nepřípustné vady kolejnice obsahuje technická doporučená norma uvedená v příloze č. 5.

(5) Jednotlivé části výhybek musí splňovat při provozování drážní dopravy tyto požadavky:

a) Temeno hlavy jazyka nesmí být sníženo proti opornici o 3 mm a více v místě, kde je šířka temene 50 mm a větší.

b) Výměnový závěr se nesmí dát uzavřít, je-li u výhybek pojížděných rychlostí 60 km.h^-1a vyšší mezera mezi jazykem a opornicí v místě první hákové stěžejky nebo spojovací tyče větší než 3,5 mm a u výhybek pojížděných rychlostí nižší než 60 km.h^-1 větší než 5 mm.

c) Vůle mezi stojinou přilehlého jazyka a jazykovou opěrkou nesmí být větší než 4 mm u výhybek pojížděných rychlostí 60 km.h^-1 a vyšší, při rychlosti nižší než 60 km.h^-1 6 mm.

d) Do vzdálenosti 1 500 mm od hrotu jazyka nesmí být odrolené vodorovné plochy o šířce 6 mm a větší.

e) Největší svislé opotřebení srdcovky v místě, kde šířka klínu srdcovky je 40 mm a větší, smí být:

9 mm u výhybek pojížděných rychlostí 40 km.h^-1 a vyšší,

12 mm u výhybek pojížděných rychlostí nižší než 40 km.h^-1.

f) Vzdálenost pojížděné hrany srdcovky od vodící hrany přídržnice nesmí být menší než 1 392 mm a vzdálenost mezi vodící hranou přídržnice a vodící hranou křídlové kolejnice nesmí být větší než 1357 mm.

g) Jazyky, opornice, srdcovky nebo spojovací tyče nesmí mít lomy.

h) U přídržnice nesmí být poškozen více než jeden spojovací šroub.

(6) Konstrukce pro uložení kolejí a výhybek nesmí být poškozena nebo opotřebována v rozsahu, který nezaručuje požadovanou držebnost upevňovadel a pevnost kolejového roštu.

(7) Technická dokumentace musí být vedena tak, aby obsahovala rozhodující a aktuální technické údaje o dráze.

§ 49

(1) Pro zajištění provozuschopnosti dráhy a bezpečnosti drážní dopravy se provádějí pravidelné prohlídky a měření staveb drah. Časový interval prohlídek a měření stanoví příloha č. 1.

(2) Záznamy o provedených prohlídkách a měřeních se archivují po dobu nejméně pěti let.

ČÁST PÁTÁ

SOUČÁSTI DRÁHY, TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY A STAVBY NA DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY TRAMVAJOVÉ

Hlava první

SOUČÁSTI DRÁHY TRAMVAJOVÉ

§ 50

Součástí dráhy jsou

a) spodek tramvajové trati, který tvoří drážní zemní těleso, propustky, mosty a stavby mostům podobné, opěrné, zárubní a obkladní zdi, odvodňovací zařízení, tunely, ochranné a regulační stavby,

b) svršek tramvajové trati, který je tvořen z kolejí, výhybek, zvláštních konstrukcí a konstrukčních prvků; součástí svršku tramvajové trati jsou zejména kolejnice, kolejnicové podpory, drobné kolejivo, kolejové lože, dilatační zařízení, izolované styky, vodivá a speciální spojení, přídržnice, zařízení proti putování kolejnic a kryt tramvajové trati,

c) stavby a pevná zařízení nutná k ochraně proti nepříznivým vlivům dráhy, zařízení proti hluku, bludným proudům, korozi, rušení telekomunikačních systémů, vlivu vysokého napětí a k omezení vlivu provozování dráhy a drážní dopravy na elektrizační soustavu,

d) zastávky, které tvoří nástupiště a nástupní ostrůvky, jejich vybavení a přístřešky,

e) sdělovací zařízení pro přenos informací obsahující přenosové cesty, zařízení telefonní, rádiová, hodinová, pro přenos a zpracování dat, průmyslové televize, záznamová zařízení, zařízení požární signalizace, poplachové signalizační zařízení, zařízení informačního systému, zařízení určené k napájení sdělovacích zařízení,

f) zabezpečovací zařízení, která tvoří technické prostředky zabezpečení a řízení drážní dopravy na dráze tramvajové a související přenosové cesty,

g) elektrická zařízení, která jsou tvořena z trakčních měníren, napájecích vedení, elektrických rozvodů, trolejového vedení, včetně nosného systému a podpěr, přívodního a zpětného vedení, zařízení dálkového ovládání, zařízení pro regulaci a měření,

h) osvětlení dráhy tramvajové s výjimkou veřejného osvětlení,

i) budovy a zařízení, určené k organizování a řízení drážní dopravy, k odstavování drážních vozidel a k provádění jejich technických prohlídek, údržby a oprav (depo) a k uspokojování přepravních potřeb veřejnosti, včetně inženýrských sítí určených k jejich provozování,

j) pevná zařízení pro měření, údržbu a opravu dráhy,

k) stavby a zařízení pro odvětrávání tunelů a stanic, zařízení požární ochrany zahrnující požární hydranty, potrubí a vodovodní výtoky.

Hlava druhá

TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY TRAMVAJOVÉ

A PRO STAVBY NA TÉTO DRÁZE

§ 51

Technické podmínky a požadavky staveb drah a staveb na dráze jsou podmínky a požadavky uspořádání dráhy, prostorového a geometrického uspořádání koleje a uspořádání spodku a svršku tramvajové trati, výhybek, zastávek, umístění traťových značek, uspořádání sdělovacího a zabezpečovacího zařízení a uspořádání a podmínky pevných trakčních zařízení.

§ 52

Uspořádání dráhy

(1) Umístěním dráhy tramvajové na pozemní komunikaci nesmí být ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu ani provozování drážní dopravy.

(2) Dráha tramvajová musí být provedena tak, aby při provozování drážní dopravy nebyly překračovány povolené hladiny hluku a vibrací stanovené zvláštním předpisem.⁵⁾

(3) Na pozemní komunikaci s obousměrným provozem se zřizuje dráha uprostřed pozemní komunikace.

§ 53

Prostorové uspořádání

(1) Výška průjezdného průřezu menší než 4500 mm, nejméně však 4000 mm, je přípustná pouze v traťových úsecích dráhy tramvajové zřízených na samostatném tělese s výjimkou přejezdů. Vždy musí být zajištěno bezpečné a spolehlivé provozování dráhy a drážní dopravy v celém rozsahu povolené rychlosti v příslušném traťovém úseku.

(2) Vzdálenost os dvou souběžných kolejí v přímé koleji a ve směrovém oblouku o poloměru 1000 m a větším musí být nejméně 3000 mm. U poloměrů menších než 1000 m se vzdálenost os kolejí zvětšuje podle doporučené technické normy uvedené v příloze č. 5.

(3) Parametry prostorového uspořádání stavby dráhy obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se uplatňuje vždy, nebrání-li tomu složitost místních podmínek v zastavěném území nebo státem chráněném území, popř. nepříznivé geologické podmínky. Nelze-li parametry uvedené v těchto odstavcích dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým řešením a organizačním opatřením.

§ 54

Geometrické uspořádání koleje

(1) Směrové uspořádání koleje musí zaručovat bezpečnou a plynulou jízdu vlaků traťovou rychlostí.

(2) Podélný sklon koleje dráhy tramvajové nesmí být větší než 70 ‰.S ohledem na bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy je nutno volit podélný sklon koleje co nejmenší.

(3) Přechod mezi přímým úsekem koleje a směrovým obloukem a mezi směrovými oblouky o různém poloměru musí být plynulý a vytvoří se přechodnicí.

(4) Převýšení koleje v zastávkách umístěných v oblouku musí být provedeno ve vnějším kolejnicovém pásu.

(5) U koleje dráhy tramvajové umístěné v tělese pozemní komunikace nesmí zřízením převýšení dojít ke vzniku nevyrovnaných výškových rozdílů vytvářejících překážku v plynulosti jízdy silničních vozidel.

(6) Přechod mezi převýšenou a nepřevýšenou částí koleje musí být proveden plynule vzestupnicí o jednotném sklonu.

(7) Rozchod koleje dráhy tramvajové je 1435 mm.

(8) Rozchod koleje se zvětšuje v určených obloucích o hodnotu rozšíření, a to přiblížením vnitřního kolejnicového pásu ke středu oblouku. Změna rozchodu koleje musí být provedena plynule. Rozšíření rozchodu koleje musí mít plnou hodnotu v celé délce kruhového oblouku.

(9) Podrobnosti geometrického uspořádání koleje dráhy tramvajové obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 55

Uspořádání spodku tramvajové trati

(1) Tvar a rozměry spodku tramvajové trati se navrhují v závislosti na místních podmínkách v trase tramvajové trati, vlastnostech podloží a materiálů, z nichž má být spodek tramvajové trati vybudován, uspořádání trati a na navrhovaném svršku tramvajové trati.

(2) Spodek tramvajové trati musí zajistit funkční způsobilost po celou dobu jeho plánované životnosti při návrhovém provozním zatížení trati. Únosnost spodku tramvajové trati musí vyhovovat návrhovému zatížení drážní i silniční dopravou.

(3) Spodek tramvajové trati musí zajišťovat odvedení průsakových vod a stabilní a pružné uložení kolejového svršku po dobu návrhové životnosti.

(4) Pláň a stavby spodku tramvajové trati musí být chráněny proti účinkům klimatických vlivů, chemických rozmrazovacích prostředků, spodní vody a bludných proudů, popřípadě i dalším vlivům, které mohou snižovat bezpečnost a spolehlivost staveb a zařízení.

(5) V celé délce tunelů a mostů musí být zřízena stezka umožňující bezpečný průchod osob zajišťujících provozování dráhy a drážní dopravy. V závislosti na prostorovém uspořádání a délce tunelů musí být tunely vybaveny ochrannými výklenky. Zatížení pro mosty a stavby mostům podobné, jakož i požadavky na umístění výklenků obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(6) Vyžadují-li to místní podmínky, musí být tunely vybaveny nuceným větráním a osvětlením, popřípadě adaptačními pásmy pro zajištění plynulého světelného přechodu z denního světla podle § 40 a 46.

(7) Osvětlení v tunelech musí být upraveno tak, aby nemohlo dojít k oslňování osoby řídící drážní vozidlo a aby nemohlo dojít k záměně návěstních znaků.

§ 56

Uspořádání svršku tramvajové trati

(1) Konstrukční uspořádání svršku tramvajové trati musí zajišťovat bezpečnou jízdu drážního vozidla traťovou rychlostí při nejvyšším provozním zatížení, pro který je traťový úsek konstruován. Tratě dráhy tramvajové, pojížděné silničními vozidly, musí splňovat podmínky bezpečného a plynulého silničního provozu na pozemní komunikaci. Způsob provedení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(2) Kryt tramvajové trati musí svou konstrukcí vyhovovat požadavkům bezpečnosti silničního provozu, provozování dráhy a drážní dopravy. Výšková tolerance krytu k úrovni temene kolejnice může být nejvýše + 30 mm nebo - 30 mm.

(3) Kryt tramvajové trati nesmí svým provedením omezovat účinnost kolejnicové brzdy drážního vozidla.

(4) Pokud nejsou kolejnice svařeny, musí být na stycích propojeny vodivým spojením. Způsob provedení vodivého spojení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 57

Uspořádání výhybek

(2) Na tramvajových tratích, na kterých je provozována veřejná drážní osobní doprava, musí být jazyky výhybek pojížděných proti hrotu v koncových polohách zajištěny proti samovolnému přestavení.

§ 58

Uspořádání zastávek

(1) Zastávky nesmí svým umístěním a provedením omezovat bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy nebo silničního provozu. Jejich stavební provedení musí umožňovat snadný a bezpečný přístup cestujících. Zastávky musí být vybaveny bezbariérovým přístupem.²⁾

(2) Osvětlení zastávek nesmí snižovat viditelnost návěstních znaků, umožnit jejich záměnu nebo oslňovat řidiče tramvaje nebo silničního vozidla.

(3) Způsob provedení, umístění a vybavení zastávek obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 59

Umístění traťových značek

(1) Traťové značky nesmí svým umístěním a provedením omezovat nebo ohrožovat bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy ani provoz na pozemní komunikaci.

(2) Značky pro označení hranic dráhy tramvajové na samostatném zemním tělese (hraniční mezníky) se umisťují v lomových bodech nebo ve vzájemné vzdálenosti nejvýše 200 m, a to vždy na hranici drážního pozemku.

(3) Kilometrovníky a sudé hektometrovníky se osazují vpravo a liché hektometrovníky vlevo ve směru od nultého kilometru trati, pokud je trať vedena na samostatném zemním tělese.

(4) Zajišťovací body a hlavní výškové body pro určení geometrické polohy koleje tramvajové trati nesmí být umístěny v místech, kde lze předpokládat možnost porušení jejich stability. Svým umístěním musí umožnit jednoduché a rychlé zaměření kontrolovaných bodů.

§ 60

Uspořádání zabezpečovacího zařízení

(1) Zabezpečovací zařízení musí být navrženo a provedeno tak, aby při splnění provozních podmínek, pro které je určeno, zajišťovalo svojí funkcí bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy a umožňovalo řízení drážní dopravy.

(2) Zabezpečovací zařízení musí být chráněno před rušivými a ohrožujícími účinky trakčního zařízení, vlivy vyvolanými souběhem s provozem na pozemních komunikacích, popřípadě dalšími negativními vlivy okolí.

§ 61

Uspořádání sdělovacího zařízení

(1) Sdělovací zařízení se zřizuje k zajištění spolehlivého přenosu informací při provozování dráhy a drážní dopravy a k informování cestujících.

(2) Sdělovací zařízení a sdělovací vedení musí být chráněna proti nebezpečným a rušivým účinkům souběžných a křižujících silových vedení a zařízení, proti účinkům atmosférické elektřiny, účinkům bludných proudů a jiným negativním vlivům.

(3) Prostory a zařízení, kde je to z hlediska bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy nutné, musí být vybaveny signalizačním zařízením, které včas a účinně upozorní na ohrožení bezpečnosti.

(4) Signalizační zařízení nesmí svým provedením a svou činností narušovat, omezovat nebo znemožňovat činnost jiných drážních zařízení.

§ 62

Uspořádání a podmínky pevných trakčních zařízení

(1) Pevná trakční zařízení musí být provedena tak, aby vytvářela spolehlivý a bezpečný systém.

(2) Pevná trakční zařízení tvořící trakční napájecí soustavu musí

a) zajistit požadovanou dopravní propustnost napájených tratí,

b) zajistit ochranu osob před nebezpečným dotykovým napětím,

c) být chráněna proti přetížení, účinkům zkratových proudů a proti přepětí,

d) omezovat vznik a šíření bludných proudů a být odrušena.

(3) Izolační odpor stejnosměrných napájecích přívodních kabelů musí odpovídat provoznímu napětí, u nových kabelů nesmí být menší než 5 MOhmů na 1 km délky kabelu.

(4) Způsob umístění, technické provedení a vybavení pevných trakčních zařízení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

Hlava třetí

TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY TRAMVAJOVÉ

§ 63

(1) U kolejí, výhybek a kolejových konstrukcí musí být zajištěn stanovený rozchod koleje a geometrická poloha koleje. Hodnoty přípustného ojetí kolejnic obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(2) Nesmí být provozovány výhybky, které mají některou z těchto závad:

a) lom jazyka, opornice nebo srdcovky,

b) hrot jazyka nedoléhá k opornici o více než 3 mm,

c) stavěcí, závorovací nebo návěstní zařízení má vady nebo poškození, které mohou zapříčinit ohrožení bezpečnosti provozování dráhy nebo drážní dopravy,

d) výškové ojetí jazyka činí více než 8 mm.

(3) Kolejnice, jejichž vady nebo poškození mohou ohrozit bezpečné provozování drážní dopravy a nelze je opravit, musí být vyměněny.

(4) Konstrukce pro uložení kolejí a výhybek nesmí být poškozeny tak, aby byla narušena držebnost upevňovadel a rámová tuhost koleje.

(5) Odvodňovací stavby a zařízení musí zajistit trvale odvedení povrchových a průsakových vod a jejich funkce nesmí být příčinou snižování stability a únosnosti kolejového svršku nebo zemního tělesa.

(6) Stav krytu tramvajové trati nesmí být zdrojem ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemní komunikaci.

(7) Technická dokumentace musí být vedena tak, aby obsahovala rozhodující a aktuální technické údaje o dráze.

(8) Technická dokumentace staveb a zařízení dráhy tramvajové zahrnuje

a) výkresovou dokumentaci a technické údaje o vedení trati, umístění staveb, geometrické údaje, konstrukční, typové a výrobní údaje o stavbách a zařízeních a jejich stáří,

b) záznamy o provedených prohlídkách, měřeních a jejich výsledcích.

§ 64

(1) Pro zajištění provozuschopnosti dráhy a bezpečnosti drážní dopravy se provádějí pravidelné prohlídky staveb dráhy. Časový interval a měření stanoví příloha č. 1.

(2) Výsledky prohlídek a měření staveb dráhy tramvajové musí být zaznamenány. Záznam musí obsahovat datum prohlídky, předmět prohlídky, zjištěný stav a jméno osoby, která prohlídku prováděla. Při zjištění závady musí být dále uveden druh, místo a rozsah závady.

(3) Záznamy musí být provedeny tak, aby je nebylo možno dodatečně opravovat nebo doplňovat, a musí být archivovány po dobu pěti let.

ČÁST ŠESTÁ

SOUČÁSTI DRÁHY, TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY A STAVBY NA DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY TROLEJBUSOVÉ

§ 65

Součástí dráhy jsou

a) pozemní komunikace včetně mostů, propustků a ochranných a regulačních staveb, pokud jsou zřízeny výhradně pro jízdu vozidla dráhy trolejbusové,

b) elektrická zařízení, která jsou tvořena z trakčních měníren, napájecích vedení, elektrických rozvodů, trolejového vedení včetně nosného systému a podpěr, přívodního a zpětného vedení, zařízení dálkového ovládání, zařízení pro regulaci a měření,

d) sdělovací zařízení pro přenos informací obsahující zařízení telefonní, rádiová, hodinová, pro přenos a zpracování dat, průmyslové televize, záznamová zařízení, zařízení požární signalizace, poplachová signalizační zařízení, zařízení informačního systému, zařízení určená k napájení sdělovacích zařízení,

e) zabezpečovací zařízení obsahující technické prostředky zabezpečení a řízení drážní dopravy a související přenosové cesty,

f) budovy a zařízení, určené k organizování a řízení drážní dopravy, k odstavování trolejbusů a k provádění jejich pravidelných technických prohlídek (vozovna) a k uspokojování přepravních potřeb veřejnosti, včetně inženýrských sítí, nutných k jejich provozování, zastávky, které tvoří nástupiště, a nástupní ostrůvky, jejich vybavení a přístřešky,

g) osvětlení dráhy trolejbusové s výjimkou veřejného osvětlení,

h) pevná zařízení pro měření, údržbu a opravu dráhy.

§ 66

(1) Umístění dráhy trolejbusové v prostoru pozemní komunikace je vymezeno polohou trolejového vedení a dosahem sběračů trolejbusu.

(2) Provozovat dráhu trolejbusovou lze jen na pozemní komunikaci, která musí odpovídat zatížení trolejbusovým vozidlem a dynamickým účinkům vyvolaným jízdou, brzděním a rozjezdem tohoto vozidla.

(3) Trolejbusové vozidlo nesmí být provozováno na pozemní komunikaci s podélným sklonem větším než 12 %.

(4) Dráha trolejbusová se může křížit s železniční dráhou v jedné úrovni, jen není-li železniční dráha elektrizovaná.

(5) Pro uspořádání zastávek, pevných trakčních zařízení a sdělovacích zařízení, jakož i pro kontrolní a revizní činnost platí přiměřeně ustanovení § 58, 61, 62, 63 a 64.

ČÁST SEDMÁ

SOUČÁSTI DRÁHY, TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY A STAVBY NA DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY LANOVÉ

Hlava první

SOUČÁSTI DRÁHY LANOVÉ

§ 67

Součástí dráhy jsou

a) spodek pozemní lanové dráhy, který tvoří drážní zemní těleso, mosty a stavby mostům podobné, tunely a ochranné stavby a zařízení,

b) svršek pozemní lanové dráhy, který tvoří kolejnice, výhybky, drobné kolejivo, kolejnicové podpory, přídržnice, zařízení proti putování kolejí,

c) poháněcí zařízení, lana a zařízení pro nesení a vedení vozidel a lan,

d) napínací zařízení lan,

e) stanice, které tvoří nástupiště, zařízení určená k provozování dráhy lanové, odbavování cestujících a k zajištění jejich bezpečnosti,

f) zabezpečovací zařízení, které tvoří technické prostředky zabezpečení a řízení dopravy na dráze lanové a související přenosové cesty,

g) sdělovací zařízení pro přenos informací obsahující zařízení telefonní, rádiová, průmyslové televize, záznamová zařízení, zařízení požární signalizace,

h) osvětlení dráhy lanové včetně příslušných rozvodů,

i) elektrická zařízení, která jsou tvořena z napájecího vedení, elektrického rozvodu, náhradního zdroje, zařízení pro ochranu před účinky atmosférické elektřiny, zařízení dálkového ovládání a zařízení pro regulaci, měření a signalizaci,

j) stavby a pevná zařízení nutná k ochraně proti nepříznivým vlivům dráhy, zařízení proti hluku, bludným proudům, korozi, rušení telekomunikačních systémů a k omezení vlivu provozování dráhy nebo drážní dopravy na elektrizační soustavu,

k) budovy a zařízení určené k organizování a řízení drážní dopravy, obsluze, prohlídkám, měření a opravám dráhy lanové, včetně inženýrských sítí určených k jejich provozování.

Hlava druhá

TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY LANOVÉ

A PRO STAVBY NA TÉTO DRÁZE

§ 68

Technické podmínky a požadavky staveb drah a staveb na dráze jsou podmínky a požadavky stavebního a prostorového uspořádání, rychlosti jízdy, intervaly mezi vozidly, opatření pro noční provoz dráhy lanové, technické požadavky na ocelová lana, uspořádání stanic, technické parametry zařízení pro nesení a vedení lan a vozidel, technické parametry poháněcího zařízení, technické požadavky a parametry brzd poháněcího zařízení dráhy lanové, technické parametry lanových kotoučů, požadavky na napínací zařízení dráhy lanové, provedení elektrického zařízení, uspořádání sdělovacího a zabezpečovacího zařízení, vybavení doplňujícím zařízením k zajištění bezpečného provozování dráhy lanové a záchranným zařízením.

§ 69

Stavební uspořádání

(1) Dráha lanová se navrhuje a zřizuje tak, aby co nejméně narušovala krajinu, ve které bude provozována, maximálně snížila možnost vzniku závad nebo úrazů a umožnila snadnou likvidaci mimořádných událostí při provozování dráhy lanové.

(2) Dráha lanová musí být zřizována pro zatížení, která se mohou za předvídatelných situací při provozování vyskytnout, včetně zahrnutí dynamických vlivů, únavových vlivů materiálu a vlivů přírodních jevů.

(3) Dráha lanová může být zřizována jen z materiálů, které splňují požadavky vyplývající z této vyhlášky.

(4) Zabezpečovací zařízení musí v součinnosti s ostatními zařízeními a stavbami dráhy lanové zaručovat dostatečnou bezpečnost provozování dráhy lanové i v nepříznivých provozních situacích.

(5) Dráha lanová se nezřizuje v místech ohrožených lavinami, sesuvy půdy, padáním kamenů nebo v místech s nepříznivými geologickými podmínkami.

(6) Sklon nosného nebo dopravního lana visuté lanové dráhy při jízdě plně zatíženého vozidla nesmí překročit 45 stupňů.

(7) Podélný sklon pozemní lanové dráhy nesmí překročit 60 stupňů.

(8) Ovládací a řídící zařízení musí být projektováno a provedeno tak, aby bylo bezpečné a spolehlivé i při nepříznivých vlivech prostředí, zejména vlhkosti, teplotě a jejich změnách.

§ 70

Prostorové uspořádání

(1) Pro prostorové uspořádání visuté lanové dráhy se za nejnepříznivější polohu vozidla visutých lanových drah považuje boční náklon vozu o 12 stupňů a jeho boční posun vlivem tlaku větru za provozu. U pozemních lanových drah se za nejnepříznivější polohu vozidla považuje náklon vozidla vlivem tlaku větru za provozu a mezního bočního posunu nebo náklonu vyplývajícího z dynamických účinků pojezdu a odpružení skříně vozidla, včetně dovolených tolerancí ve vztahu vodícího kola a kolejnice.

(2) Podél celé trasy, i ve stanicích, musí být zachován bezpečný průjezd vozidel dráhy lanové. Zásady prostorového uspořádání dráhy lanové obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(3) Do prostoru vyhrazeného pro bezpečný průjezd vozidel dráhy lanové nesmí zasahovat žádná překážka s výjimkou vodítek vozidel ve stanicích a na trati. Vodítka nesmí ohrožovat bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy a musí být umístěna mimo dosah cestujících.

(4) U visutých lanových drah nesmí být boční vůle mezi vozidlem a překážkou na vnější straně dráhy nebo mezi vozidly při jejich míjení, za nejnepříznivější polohy vozidel, menší než 1000 mm. Mezi otevřeným vozidlem a překážkou mezi nosnými nebo dopravními lany musí být boční vůle nejméně 500 mm, u uzavřených vozidel 1000 mm.

(5) U pozemních lanových drah musí být boční vůle mezi vozidlem a překážkou na vnější straně v místech, kde není evakuační chodník, nejméně 500 mm a na straně chodníku 1000 mm. Mezi vozidlem a překážkou mezi kolejemi a mezi vozidly při jejich míjení musí být boční vůle nejméně 500 mm. V tunelech je možno tyto vzdálenosti zmenšit, nejvýše však o 300 mm.

(6) Po celé délce trati musí být nad vozidlem dráhy lanové nejmenší vzdálenost od pevných předmětů 500 mm. V tunelech je možno tuto vzdálenost zmenšit, nejméně však na 200 mm.

(7) U pozemních a visutých kyvadlových lanových drah může být boční vůle mezi vozidlem a hranou nástupiště nebo výstupiště nejméně 50 mm a nejvíce 100 mm.

(8) U visutých kyvadlových lanových drah musí být ve vozidlové jámě boční vůle mezi nejvíce vychýleným vozidlem a jámou 50 mm.

(9) Při souběhu drah lanových nesmí být vzdálenost mezi prostory vymezenými pro bezpečný průjezd drah lanových menší než 1000 mm a při souběhu dráhy lanové a lyžařského vleku 1500 mm.

(10) V místech, kde by na trase dráhy lanové s otevřenými nebo polouzavřenými vozidly mohlo dojít k ohrožení osob nebo majetku, se zřizují ochranné konstrukce.

(11) Vzdálenost vozidel a lan od terénu musí umožňovat bezpečné provozování dráhy a zaručovat spolehlivou záchranu přepravovaných osob.

(12) Výškové uspořádání lan a vzdálenost nejnižších bodů dráhy lanové nad terénem a rozchod lan visuté lanové dráhy obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 71

Rychlost jízdy a interval mezi vozidly

(1) Nejvyšší dopravní rychlost vozidel, jejich nejmenší rozestup, zrychlení a brzdící výkon musí být voleny tak, aby byla zajištěna bezpečnost cestujících a spolehlivá funkce zařízení dráhy lanové.

(2) U visuté lanové dráhy může dopravní rychlost odpovídat nejvýše hodnotě stanovené projektem, a při provozování dráhy lanové nesmí být překročena. U pozemní lanové dráhy může být nejvyšší dovolená dopravní rychlost 10 m.s^-1.

(3) Nejvyšší dovolená rychlost posunu vozidla, popřípadě rozdíl rychlosti posunu vozidla a nástupiště ve stanici při nastupování a vystupování cestujících je 0,5 m.s^-1, u visuté lanové dráhy, určené pro přepravu osob s lyžemi na nohou 1,3 m.s^-1.

(4) Nejvyšší revizní rychlost u visuté lanové dráhy je 0,5 m.s^-1.

(5) U dráhy lanové s odpojitelným uchycením vozidel musí být časový interval mezi vozidly tak velký, aby se zamezilo nahromadění vozidel při jejich vjezdu do stanice. Vzájemná vzdálenost vozidel nesmí být menší než 1,5násobek délky brzdné dráhy při nejnepříznivějším zatížení.

(6) Nejmenší přípustné intervaly mezi vozidly na dráze lanové obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 72

Opatření pro noční provoz

(1) Pro pravidelnou dopravu osob v noci musí mít dráha lanová zařízení pro osvětlení stanic, všech jejich prostorů a pracovišť, které umožní bezpečné provozování dráhy a případné záchranné práce.

(2) Všechny provozní prostory obsazené zaměstnanci a prostory určené pro cestující musí být vybaveny provozním i nouzovým osvětlením, které se samočinně uvede do provozu při poruše dodávky elektrické energie.

(3) Úseky trati na vjezdech a výjezdech ze stanic musí být osvětleny na vzdálenost nejméně rovnou dráze ujeté vozidlem za 10 s.

(4) Vozidla dráhy lanové doprovázená průvodcem musí být vybavena vnějšími světlomety a koncovým světlem červené barvy přepínatelnými podle příslušného směru jízdy. Vnitřní prostor kabiny musí mít umělé osvětlení. Napájení osvětlení musí být nezávislé na vnějším zdroji energie.

(5) Pro zabezpečení záchranných akcí musí být na dráze lanové osvětlovací zařízení nezávislé na vnějším zdroji elektrické energie.

§ 73

Technické požadavky na ocelová lana

(1) Lana musí být výběrové jakosti, konstrukčně a materiálově zhotovena podle dále uvedených podmínek. Kvalita lan musí být doložena hutním atestem, osvědčením lana a záznamem o zkoušce lana tahem a vydaným prohlášením o shodě.

(2) Nosná lana musí být vyrobena s minimálním počtem spájených spojů. S lanem musí být dodáno schéma rozmístění spájených spojů.

(3) Pro lana tažná, přítažná a dopravní se může použít jen lan šestipramenných s přírodní nebo syntetickou vložkou, souběžné konstrukce a umrtvené se stejnosměrným vinutím. V technicky zdůvodněných případech lze použít pro tažná lana pozemních lanových drah i lana osmipramenná.

(4) Lana pro záchranná zařízení musí zajistit bezpečnost evakuovaných osob a svou konstrukcí vyhovovat použitému systému zařízení.

(5) Výchozí součinitel bezpečnosti v tahu nového lana na pozemní lanové dráze musí být :

a) u tažných lan 8,0,

b) u brzdných lan 5,0,

c) u přítažných a napínacích lan 4,0.

(6) Délka zápletu lana je u visutých lanových drah pro přepravu osob nejméně 1300násobek jmenovitého průměru lana. Vzdálenost mezi dvěma záplety je nejméně 3000 průměrů lana.

(7) Při pokládání nového lana se připouštějí u nekonečných lan nejvýše dva záplety a jeden záplet u konečných lan.

(8) Technické parametry ocelových lan, splétání lan a zalévání lan do lanových spojek a koncovek a zkoušení lan obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 74

Uspořádání stanic

(1) Stavba stanice se svou architekturou přizpůsobuje stavbám v okolní krajině. Prostorové uspořádání stanic musí znemožnit ohrožení cestujících nebo obsluhy dráhy lanové mechanickým a elektrickým zařízením a vozidly dráhy lanové.

(2) Uspořádání stanice, turnikety, zařízení pro prodej jízdenek a nástupiště musí být konstruovány a provedeny tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti nebo zdraví osob. U stanic pozemní lanové dráhy a u visuté lanové dráhy kyvadlové musí být zajištěn přístup a užívání osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.²⁾

(3) Prostory pro nástup a výstup cestujících musí být přehledně uspořádány a musí mít i umělé osvětlení. Místa nástupu do vozidel a výstupu z vozidel musí být zřetelně vyznačena.

(4) Pracovní místa pro obsluhu a údržbu dráhy lanové musí být bezpečně přístupná a uspořádána tak, aby osobám pohybujícím se na těchto místech bylo zabráněno v pádu. Podle místních podmínek musí být tato místa vybavena kotevními body pro osobní ochranná zařízení.

(5) Stanoviště strojníka a obsluhy musí být uspořádáno tak, aby bylo možné přehlédnout co největší část trati dráhy lanové a místa nástupu i výstupu cestujících.

(6) Na stanovišti obsluhy poháněcího zařízení dráhy lanové, na nástupištích a na výstupištích pro cestující a v případě potřeby též na lanových přechodech dvoulanových oběžných drah musí být vhodně umístěna tlačítka provozního a nouzového zastavení chodu dráhy lanové.

(7) Délka nástupiště a výstupiště na dráze lanové s pevným uchycením vozidel se stanoví v závislosti na rychlosti jízdy vozidel. Rozměry obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

Technické parametry zařízení pro nesení

a vedení lan a vozidel

§ 75

(1) Podpěry visutých lanových drah musí být pevnostně dimenzovány na nejnepříznivější zatížení dráhy lanové. Musí zajistit spolehlivé uložení a vedení lan a bezpečný pohyb vozidel. Způsob provedení podpěr obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(2) Součinitel bezpečnosti podpěr proti nadzvednutí, převržení a posunutí nesmí být menší než 1,5.

(3) Konstrukce podpěr musí být účinně chráněny proti korozi nebo jinému poškození vlivem atmosférických vlivů. Kotvení podpěr lany je nepřípustné.

(4) Základy podpěr musí být železobetonové. Základové patky musí vyčnívat nejméně 100 mm nad terénem a musí být na povrchu opatřeny ochranou proti povětrnostním vlivům a proti vodě. Okolí základů musí být odvodněno.

(5) Podpěry musí být vybaveny výstupem a v jejich vrchní části lávkou se zábradlím umožňující bezpečný přístup ke kladkám, úložným botkám a mazacím místům na obou větvích dráhy lanové.

(6) Místa výstupů na podpěry dráhy lanové musí být trvale opatřena zákazem vstupu nepovolaných osob.

(7) Výkyvné botky nosných lan mohou být použity pouze v technicky zdůvodněných případech stanovených projektem.

(8) Konstrukce kladkových baterií nesmí umožnit spadnutí dopravního lana.

(9) Šířka a tvar lanové botky musí odpovídat použitému nosnému lanu a profilu běhounu vozidla, a to i při jeho vyklonění ze svislé roviny v důsledku působení větru, za kterého je provozování dráhy lanové přípustné. Provedení lanové botky nesmí u drah lanových s vozovou brzdou bránit požadovanému účinku této brzdy na nosné lano, a to ani v případě vyklonění běhounu.

(10) U visutých dvoulanových lanových drah musí být zajištěno, že tažné lano po zvednutí z kladek opět zaujme správnou polohu a nedojde k jeho zachycení o jakoukoliv část podpěry.

(11) Tvary a rozměry kladek, povolené tolerance, přípustné hodnoty nejmenších tlaků lana na drážku kladky a hodnoty výchylek drážky kladky obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(12) Přípustné hodnoty tolerancí a opotřebení kladek jsou obsaženy v pokynech dodavatele dráhy lanové pro provoz, údržbu a zkoušky dráhy lanové.

§ 76

(1) Pokud sklon koleje pozemní lanové dráhy není větší než 30 a rychlost jízdy vyšší než 5 m.s^-1, může být svršek dráhy lanové uložen ve štěrkovém loži.

(2) Při jízdní rychlosti vyšší než 5 m.s^-1 musí být svršek pozemní lanové dráhy mimo úseků vedených tunelem zhotoven z ocelové konstrukce.

(3) Jízdní dráha na ocelové mostní konstrukci nesmí při zatíženívozidla polovičním užitečným zatížením vykázat větší průhyb než 1/1 000 rozpětí mostu. Při zatížení prázdným vozidlem nesmí být vzepětí mostní konstrukce větší než 1/1 000 rozpětí mostu.

(4) Únosnost a upevnění svršku pozemní lanové dráhy musí vyhovovat největšímu zatížení odvozenému ze sklonu dráhy lanové, kolového zatížení a zatížení brzdným zařízením vozidel.

(5) Dřevěné pražce mohou být použity pouze u štěrkového lože.

(6) U trati ohraničené zdí musí být použity ocelové pražce nebo úhlové ocelové profily, které musí být upevněny ke konstrukci spodku tažnými kotvami.

(7) Kolejnice musí vyhovovat zatížení vozidly dráhy lanové. Profil kolejnice musí zajistit bezpečnou součinnost s vozidlovou brzdou.

(8) Upevnění kolejnic a konstrukce svršku musí být provedeno tak, aby bylo odolné proti účinkům sil vznikajících při brždění.

(9) Tažné lano musí být vedeno tak, aby v žádné provozní situaci nemohlo dojít k dotyku s terénem nebo s cizím předmětem. Ve směrových obloucích musí být umístěna záchytná zařízení lan zabraňující vybočení lan mimo trať.

(10) Traťové a vodicí kladky pozemní lanové dráhy musí zajistit vedení lana, být snadno seřaditelné a na trati musí být uloženy v odvodněných šachtách.

(11) Podél pozemní lanové dráhy musí být v celé její délce zřízen chodník. Chodník musí být široký minimálně 600 mm a vést mimo prostor určený pro jízdu vozidla. Chodník musí být chráněn proti vstupu nepovolaných osob.

§ 77

Technické parametry poháněcího zařízení

(1) Výkon poháněcího zařízení musí splňovat požadavky vyplývající z provozních podmínek dráhy lanové.

(2) Dráha lanová musí být vybavena nouzovým poháněcím zařízením. V případech stanovených projektem se dráha lanová vybavuje pomocným poháněcím zařízením.

(3) Poháněcí zařízení musí být provedeno tak, aby umožnilo vyzkoušení funkce zabezpečovacího zařízení určeného k samočinnému zastavení chodu dráhy lanové při překročení povolené rychlosti o 10 %.

(4) Poháněcí zařízení musí být provedeno tak, aby se uvedlo samočinně do klidu, jestliže:

a) napětí v napájecí síti poklesne pod dovolenou mez nebo vzroste nad dovolenou mez,

b) dojde k prudkému zvětšení elektrického proudu v napájecích vedeních k pohonu v důsledku vzniku mimořádných mechanických odporů,

c) dojde k překročení maximální povolené dopravní rychlosti o více než 10 %,

d) zabezpečovacím zařízením je dán povel k zastavení chodu dráhy lanové.

(5) Poháněcí zařízení musí umožňovat také chod dráhy lanové revizní rychlostí maximálně 0,3 m.s^-1 (revizní pohon) a obrácený pohyb tažného nebo dopravního lana stejnou rychlostí.

(6) Nouzové poháněcí zařízení dráhy lanové musí umožnit v případě poruchy hlavního poháněcího zařízení nebo přerušení dodávky proudu v napájecí síti dokončení jízdy do nejbližší výstupní stanice sníženou rychlostí. Přitom nesmí dojít k ohrožení bezpečnosti cestujících.

(7) Poháněcí zařízení dráhy lanové musí být vybaveno zařízením pro indikaci rychlosti na řídícím stanovišti a u kyvadlových drah lanových i indikací polohy vozidel na trati.

§ 78

Technické požadavky a parametry brzd poháněcího

zařízení dráhy lanové

(1) U všech drah lanových musí být nejméně dva na sobě nezávislé brzdové systémy, z nichž každý je schopen chod dráhy lanové zastavit. Jeden z brzdových systémů musí působit přímo na poháněcí kotouč.

(2) Brzdový systém musí umožnit spolehlivé zastavení dráhy lanové kdykoliv v průběhu chodu dráhy lanové, a to i při největším povoleném zatížení.

(3) Brzdné účinky musí být stanoveny tak, aby byla zajištěna bezpečnost cestujících i bezpečné chování vozidel, lan a ostatních částí dráhy lanové. Zpoždění nesmí být větší než 2 m.s^-2.

(4) Způsob provedení brzdového systému a jeho účinky obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 79

Technické parametry lanových kotoučů

(1) Odpor proti prokluzu lana na pohonném lanovém kotouči musí být takový, aby nedošlo k prokluzu lana v drážce kotouče ani v případě, že se obvodová síla na lanovém kotouči, odpovídající nejnepříznivějším poměrům zatížení při současném brzdění nebo rozběhu, zvýší o 25 %.

(2) U vratných lanových kotoučů letmo zavěšených na soustavě lan musí být závěsná lana uspořádána tak, aby napětí v každé větvi bylo stejné bez ohledu na zatížení dráhy lanové a jeho náhlých změn při přejezdu vozidel přes podpěry, při brzdění a rozběhu dráhy lanové.

(3) Vratné lanové kotouče musí mít prostorovou stabilitu, která vyloučí, že i při nejnepříznivějším zatížení dráhy lanové a jeho náhlých změnách nedojde k vypadnutí lana z kotouče.

(4) Způsob provedení a uložení lanových kotoučů obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 80

Technické požadavky na napínací zařízení dráhy lanové

(1) Napínací zařízení visuté lanové dráhy musí zajistit konstantní základní napnutí nosných, dopravních, tažných nebo přítažných lan bez ohledu na zatížení dráhy lanové.

(2) Napínací zařízení visuté lanové dráhy musí kompenzovat všechny průhyby lan vyvolané nejnepříznivějším přípustným zatížením dráhy lanové a změnou teploty v rozpětí 60 stupňů C i trvalým prodlužováním lana.

(3) Napínací zařízení musí být snadno přístupné pro kontrolu, obsluhu a údržbu.

(4) Způsob provedení napínacího zařízení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 81

Provedení elektrického zařízení

Elektrická zařízení drah lanových musí svým provedením odpovídat prostředí, ve kterém je dráha lanová provozována. Způsob provedení elektrického zařízení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 82

Uspořádání sdělovacího zařízení

(1) Účastnická stanice veřejné telefonní sítě nebo sítě radiotelefonní musí být zřízena alespoň v jedné stanici dráhy lanové. V každé stanici dráhy lanové musí být přenosné radiostanice. Jejich počet musí odpovídat potřebám záchranných prací.

(2) Na dráhách lanových pro přepravu osob musí být zajištěno dorozumění

a) mezi všemi stanicemi a poháněcí stanicí a mezi vozidly s doprovodem průvodce provozním telefonem. Spojení mezi stanicemi nesmí být závislé na spojení mezi stanicemi a vozidly,

b) mezi stanicemi akustickým signalizačním zařízením.

(3) U visutých lanových drah pro přepravu osob s vozidly nedoprovázenými průvodcem musí být kromě telefonního spojení stanice vybaveny alespoň dvěma megafony.

(4) Sdělovací zařízení závislé na dodávce energie ze sítě musí být schopno spolehlivého provozu i při přerušení dodávky energie ze sítě nejméně po dobu tří hodin.

§ 83

Uspořádání zabezpečovacího zařízení

(1) Dráha lanová musí být vybavena zabezpečovacím zařízením, které zajistí samočinné zastavení chodu pohonu dráhy lanové, může-li její další chod ohrozit bezpečnost osob nebo způsobit škody na majetku. Jde o případy, kdy

a) na visutých lanových dráhách dojde k překřížení lan,

b) dopravní lano vyběhne z kladek,

c) tažné lano se po zvednutí kladek nevrátí do normální polohy,

d) brzda běhounu vozidla je opotřebovaná,

e) napínací závaží dosáhlo nedovolené polohy,

f) rychlost jízdy se zvýší nad nejvyšší provozní rychlost,

g) nejsou řádně uzavřeny dveře vozidla při jízdě pozemní lanové dráhy,

h) vozidlo nezastaví ve stanici na stanoveném místě,

i) vozidlo nezpomalí jízdu v ochranném úseku,

j) zpomalení jízdy vozidla neprobíhá ve stanoveném režimu,

k) vozidlo se rozjede nesprávným směrem.

(2) Zabezpečovací zařízení nesmí umožnit samočinné uvedení dráhy lanové nebo její části do chodu.

(3) Zabezpečovací zařízení musí být ovládáno přímo tou částí dráhy lanové, jejíž stav nebo poloha má pro bezpečnost provozu rozhodující význam.

(4) Činnost zabezpečovacího zařízení musí být trvale kontrolována klidovým proudem nebo jiným rovnocenným systémem. Zkrat, uzemnění nebo poškození vedení nebo zařízení musí vyvolat samočinné zastavení jízdy dráhy lanové.

(5) Zabezpečovací zařízení musí být vybaveno samočinnou indikací, identifikací a registrací poruch ohrožujících provozování dráhy.

(6) Zabezpečovací zařízení musí být funkčně způsobilé i při provozu dráhy lanové revizní rychlostí, popřípadě při napájení poháněcího zařízení dráhy lanové z náhradního zdroje.

(7) Vozidla s průvodcem musí být vybavena tlačítky pro nouzové zastavení chodu dráhy lanové a zařízením umožňujícím plnit úkoly obsluhy.

(8) Na visutých lanových dráhách s kyvadlovým pohybem vozidel, s pohybem přerušo-vaným na uzavřeném okruhu a na pozemních lanových dráhách musí být kontrolována

a) poloha vozidel na trati,

b) rychlost příjezdu vozidel ke stanicím,

c) funkce samočinného zařízení pro úplné zastavení vozidel na konci trati,

d) podélné a příčné výkyvy vozidel bez průvodce visutých lanových drah s kyvadlovým pohybem vozidel, které překračují hodnoty stanovené výrobcem,

e) jízda dle nastaveného programu.

(9) Na visutých lanových dráhách vybavených vozidly s provozně odpojitelným spínacím zařízením musí být

a) samočinná kontrola správné polohy čelisti a spínacího mechanismu do počátku odjezdu vozidla ze stanice,

b) zajištěno automatické zastavení pohonu v případě nesprávného připojení nebo odpojení vozidla a zastavení vozidla na výjezdu při nesprávném připojení,

c) zajištěna bezpečná vzdálenost nutná s ohledem na brzdnou dráhu za bodem, ve kterém probíhá připojení nebo odpojení vozidel,

d) vyloučen zpětný pohyb vozidla po odpojení,

e) vyloučeno spadnutí vozidla na výměnách a překládacím zařízení,

f) zajištěno dodržení minimální dovolené vzdálenosti vozidel na trati mezi sebou a její sledování signalizací,

g) zajištěna shodná rychlost lana a vozidla připojovaného na lano,

h) zabráněno nepředvídané změně směru pohybu.

(10) Ve všech stanicích drah lanových musí být zařízení, které zabrání nežádoucímu uvedení dráhy lanové do chodu.

§ 84

Vybavení doplňujícím zařízením k zajištění

bezpečného provozování dráhy lanové

Visuté lanové dráhy musí být vybaveny zařízením pro měření síly a směru větru, umístěným v místech s výskytem nejnepříznivějších větrů. Zařízení musí být vybaveno ukazatelem rychlosti větru a zařízením, které při dosažení mezní hodnoty rychlosti větru signalizuje na trvale obsazené stanoviště obsluhy dráhy lanové optickou a akustickou výstrahu po dobu kritického povětrnostního stavu až do zastavení chodu dráhy lanové. Akustická signalizace musí být vybavena zařízením umožňujícím vypnutí akustické výstrahy.

§ 85

Vybavení záchranným zařízením

(1) Každá visutá lanová dráha musí být vybavena záchrannými zařízeními a pomůckami k vyproštění a evakuaci cestujících. Tyto záchranné prostředky musí být snadno přístupné a rychle dosažitelné.

(2) Záchranná zařízení a pomůcky musí být z materiálů, které změnou klimatických podmínek a dalšími nepříznivými okolnostmi neztrácejí požadované vlastnosti a které odpovídají charakteru dráhy lanové a prostředí, ve kterém je provozována.

(3) Záchranné zařízení musí svou konstrukcí a hmotností umožnit provádění záchranných prací nejvýše dvěmi osobami a rychlou a bezpečnou evakuaci i těch cestujících, kteří se nemohou aktivně evakuace zúčastnit.

(4) Záchrana cestujících pomocí svěšení lana je přípustná pouze u drah lanových k tomu účelu přizpůsobených.

Hlava třetí

TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY LANOVÉ

§ 86

(1) Technické podmínky provozuschopnosti dráhy jsou určeny stavebnětechnickými parametry a dovolenou tolerancí opotřebení součástí dráhy.

(2) Na dráze nesmí být ponechána zařízení pro nesení a vedení lan a vozidel dráhy lanové, u nichž provozním opotřebením došlo ke snížení jejich únosnosti pod požadovanou hranici. Kromě toho nesmí být na dráze ponechána zařízení, která by mohla ohrozit bezpečnost provozování dráhy. Stupeň provozního opotřebení a nepřípustné vady zařízení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5 a projekt dráhy lanové.

(3) Musí být vedena technická dokumentace jednotlivých staveb a zařízení a udržována v aktuálním stavu. Technická dokumentace musí být vedena tak, aby obsahovala rozhodující a aktuální údaje o dráze.

§ 87

(1) Pro zajištění provozuschopnosti dráhy a bezpečnost drážní dopravy se provádějí pravidelné prohlídky a měření staveb drah. Časový interval prohlídek a měření stanoví příloha č. 1.

(2) Výsledky prohlídek a měření musí být zaznamenány. V záznamu musí být uvedeno datum provedení úkonu, místo a druh prohlížené stavby nebo zařízení, zjištěný stav, návrh na opatření, jméno zaměstnance, který úkon učinil, případně osoby oprávněné k provádění těchto úkonů. Záznamy musí být vedeny tak, aby je nebylo možno dodatečně opravovat, doplňovat nebo přepisovat. Musí být archivovány po dobu pěti let.

(3) U kolejí, výhybek a kolejových konstrukcí musí být zajištěn stanovený rozchod koleje a geometrická poloha koleje.

(4) Kolejnice, jejichž vady nebo poškození mohou ohrozit bezpečné provozování dráhy lanové a nelze je opravit, musí být vyměněny.

(5) Podklady kolejí a výhybek nesmí být poškozeny tak, aby byla narušena držebnost upevňovadel a rámová tuhost koleje.

(6) Odvodňovací stavby a zařízení musí zajistit trvale odvedení povrchových a průsakových vod a jejich funkce nesmí být příčinou snižování stability a únosnosti kolejového spodku nebo svršku pozemní lanové dráhy.

(7) Provozní způsobilost nosných a pohyblivých lan dráhy lanové musí být kontrolována nedestruktivními zkouškami osobami oprávněnými k provádění těchto zkoušek. O kontrole musí být proveden zápis do knihy lan podle odstavce 2.

(8) Lana drah lanových pro přepravu osob musí být vyřazena z provozu, jestliže

a) nosný průřez lana je zmenšen pod přípustnou mez podle odstavce 10,

b) byly zlomeny i jen dva sousední tvarové dráty v jednom místě u lana uzavřené konstrukce,

c) u šesti nebo osmipramenných lan nastal v jednom místě lana zlom více než poloviny viditelných drátů venkovní vrstvy jednoho pramene lana,

d) se výrazněji prodloužilo lano proti předchozímu období,

e) došlo k místnímu zúžení lana,

f) výsledek nedestruktivní zkoušky lana prokázal, že lano je nezpůsobilé pro další provoz,

g) nastala deformace na laně.

(9) Napínací a vyrovnávací lana musí být vyměněna bez ohledu na jejich stav nejpozději po šesti letech používání.

(10) Přípustné zmenšení nosného průřezu lana vyvolané viditelnými zlomy drátů, otěrem, korozí, uvolněním pevného svazku drátů v laně a jejich poškozením jsou uvedena v příloze č. 4, která je součástí této vyhlášky.

(11) Při zjištění závady na dráze lanové, která ohrožuje nebo by mohla ohrozit bezpečnost provozování dráhy nebo drážní dopravy, je nutno bezodkladně zastavit chod dráhy lanové.

(12) Před prováděním geodetických měření ke zjištění stavu staveb dráhy lanové musí být ověřena skutečná poloha výškových a směrových značek určených k měření. Na základě výsledků geodetických měření je nutno provést potřebná opatření.

(13) Geodetická kontrola stavby dráhy lanové musí být provedena ve lhůtách stanovených přílohou č. 1.

(14) Při údržbě a opravách mohou být používány pouze díly a materiály, které svou jakostí a provedením splňují požadavky technické dokumentace a technologie dodané a schválené výrobcem dráhy lanové.

(15) Po opravě zařízení dráhy lanové musí být provedeny prohlídky a měření v takovém rozsahu, který je nezbytný k ověření bezpečnosti a spolehlivosti dráhy lanové.

(16) O vykonaném zápletu, opravě lana, zalití koncovky nebo spojky je nutno vypracovat technickou zprávu a dokumentaci a tyto doklady archivovat až do výměny příslušného lana.

ČÁST OSMÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 88

(1) Ustanovení této vyhlášky upravující technické podmínky a požadavky pro stavby drah a stavby na dráze neplatí pro stavby drah a stavby na dráze, pro které byla ověřena projektová dokumentace ve stavebním řízení před účinností této vyhlášky.

(2) Stavby drah a stavby na dráze, které byly pořízeny a dány do užívání podle dosavadních předpisů, je možno provozovat do doby nejbližší rekonstrukce nebo modernizace.

(3) Stavby dráhy celostátní, dráhy regionální a vlečky lze projektovat a realizovat podle této vyhlášky pouze do rychlosti 160 km.h^-1 včetně.

§ 89

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. Pravidla technického provozu městských drah, vydaná Ministerstvem dopravy České socialistické republiky a registrovaná v částce 25/1970 Sb., ve znění výnosu č. j. 10 461/70 SMD, vydaného Ministerstvem dopravy České socialistické republiky, ve znění výnosu č.j. 8 632/72-025, vydaného Federálním ministerstvem dopravy a registrovaného v částce 7/1972 Sb. a výnosu č. j. 12 455/77, vydaného Federálním ministerstvem dopravy a registrovaného v částce 12/1977 Sb.

2. Výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 25 188/76-025 o pravidlech technického provozu železnic, registrovaný v částce 3/1977 Sb.

3. Výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 25 110/77-O25 o pravidlech technického provozu lanových drah, registrovaný v částce 11/1978 Sb.

4. Výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 16 349/79 o pravidlech technického provozu vleček, registrovaný v částce 27/1979 Sb.

5. Výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 19 299/90-240, kterým se vydávají pravidla technického provozu metra, registrovaný v částce 101/1990 Sb.

§ 90

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1995.

Ministr:

PhDr. Stráský v. r.

Poznámky po čarou:

------------------------------------------------------------------

¹⁾ § 45 písm. a) vyhlášky Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění vyhlášky č. 24/1990 Sb., vyhlášky č. 619/1992 Sb. a vyhlášky č. 123/1993 Sb.

²⁾ Vyhláška Ministerstva hospodářství č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

³⁾ Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění zákona ČNR č. 146/1971 Sb., zákona č. 150/1992 Sb. a zákona č. 253/1994 Sb.

⁴⁾ Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR ze dne 11. 5. 1978 č. j. HEM 340.2-30.9.78 o hygienických požadavcích na pracovní prostředí, registrované v částce 21/1978 Sb., ve znění směrnic ze dne 2. 4. 1985 č.j. HEM-340.2-21. 3. 85, registrovaných v částce 16/1985 Sb., a ve znění výnosu registrovaného v částce 9/1989 Sb.

⁵⁾ Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.