177/1995 Sb.

VYHLÁŠKA

Ministerstva dopravy

ze dne 30. června 1995, kterou se vydává stavební a technický řád drah

Změna: 243/1996 Sb.

Změna: 243/1996 Sb. (část)

Změna: 346/2000 Sb.

Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 1 a 4 k provedení § 3 odst. 1, § 5 odst. 3, § 6 odst. 1, § 7 odst. 2 a § 20 odst. 3 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách:

ČÁST PRVNÍ

§ 1

Výklad některých pojmů

(1) Pro účely této vyhlášky pro dráhu celostátní, dráhu regionální a vlečku se rozumí

a) železničním spodkem těleso železničního spodku, stavby a zařízení železničního spodku, včetně dopravních ploch,

b) tělesem železničního spodku zemní těleso, konstrukční vrstvy tělesa železničního spodku a odvodňovací zařízení,

c) stavbami železničního spodku konstrukce, které nahrazují zčásti nebo úplně těleso železničního spodku, zvyšují jeho stabilitu nebo jej chrání, případně slouží jinému účelu, tj. propustky, mosty, objekty mostům podobné, tunely, opěrné, zárubní, ochranné a obkladní zdi, galerie i ochranné a regulační stavby, průchody, ochranná zařízení proti spadu cizích předmětů, proti požáru a vodě,

d) dopravními plochami plochy, které jsou určeny k nastupování a vystupování cestujících, k manipulaci a skladování a k zajištění dopravní obsluhy při provozování dráhy (nástupiště, nákladiště, rampy, příjezdy na nákladiště),

e) bezpečnostním pásem nástupiště část plochy nástupiště u nástupní hrany oddělená od ostatní plochy nástupiště kontrastně barevným a hmatově vnímatelným (slepeckou holí a nášlapem) varovným pruhem,

f) zařízeními železničního spodku zařízení, která doplňují těleso nebo stavby železničního spodku nebo je nahrazují, zejména zarážedla, oplocení, zábradlí, prohlídkové a čisticí jámy,

g) plání tělesa železničního spodku vrchní omezující plocha železničního spodku, která tvoří rozhraní mezi železničním spodkem a železničním svrškem,

h) železničním svrškem část trati, která plní nosnou a vodicí funkci pro jízdu drážního vozidla,

i) průjezdným průřezem obrys obrazce v rovině kolmé k ose koleje, jehož osa je kolmá ke spojnici temen kolejnic a prochází středem koleje a který vymezuje vzdálenosti vně ležících staveb, zařízení a předmětů od osy koleje a od spojnice temen kolejnic, kromě případů, kdy z funkčních důvodů musí dojít ke styku těchto zařízení s drážním vozidlem.

(2) Pro účely této vyhlášky pro dráhu speciální (metro) se rozumí

a) přívodní (proudovou) kolejnicí (dále jen "přívodní kolejnice") část přívodního vedení určeného k napájení elektrických hnacích vozidel,

b) bezpečnostním pásem nástupiště část plochy nástupiště u nástupní hrany, oddělená od ostatní plochy nástupiště kontrastně barevným a hmatově (slepeckou holí a nášlapem) vnímatelným varovným pruhem.

(3) Pro účely této vyhlášky pro dráhu tramvajovou se rozumí

a) spodkem tramvajové trati drážní zemní těleso a stavby spodku tramvajové trati, které jej úplně nebo zčásti nahrazují, včetně odvodňovacích a ochranných staveb a zařízení spodku tramvajové trati,

b) plání tramvajové trati rozhraní mezi spodkem a svrškem tramvajové trati,

c) svrškem tramvajové trati část tramvajové trati, která plní nosnou a vodicí funkci pro jízdu drážního vozidla,

d) podkladem kolejového svršku konstrukční část svršku tramvajové trati přenášející zatížení od kolejového svršku na spodek tramvajové trati,

e) krytem tramvajové trati část svršku tramvajové trati umožňující jízdu nekolejového vozidla.

(4) Pro účely této vyhlášky pro dráhu lanovou se rozumí

a) visutou lanovou dráhou dráha lanová se směrově vymezeným pohybem vozidel pomocí jednoho nebo více lan, která mají funkci nosného a tažného prvku,

b) pozemní lanovou dráhou dráha lanová, u níž vodicím a nosným prvkem vozidel je kolej, případně jiná konstrukce a tažným prvkem je lano.

(5) Pro účely této vyhlášky pro železniční dráhy, dráhu tramvajovou a pozemní lanovou dráhu se rozumí

a) tratí soubor stavebně technických zařízení dopravní cesty určené k pohybu drážního vozidla,

b) rozchodem koleje vzdálenost pojížděných hran protilehlých kolejnicových pásů, měřená v rovině příčného řezu,

c) traťovou značkou značka určená k informaci o traťových poměrech a k označení důležitých míst na trati, která nejsou označena jiným způsobem.

ČÁST DRUHÁ

TECHNICKÉ PODMÍNKY ČLENĚNÍ ŽELEZNIČNÍCH DRAH, ZPŮSOB OZNAČENÍA ZABEZPEČENÍ KŘÍŽENÍ ŽELEZNIČNÍCH DRAH S POZEMNÍMI KOMUNIKACEMI,ROZSAH A PODMÍNKY TECHNICKO-BEZPEČNOSTNÍ ZKOUŠKY A ZKUŠEBNÍHO PROVOZU DRAH A TECHNICKÉ PODMÍNKY STYKU DRAH

Hlava první

TECHNICKÉ PODMÍNKY ČLENĚNÍ ŽELEZNIČNÍCH DRAH

§ 2

(1) Technické podmínky členění železničních drah do jednotlivých kategorií drah jsou dány požadavky na prostorovou průchodnost a přechodnost drážních vozidel se zřetelem na provozní potřeby drah.

(2) Dráha celostátní musí splňovat tyto technické podmínky:

a) prostorovou průchodnost určenou průjezdným průřezem podle doporučené technické normy uvedené v příloze č. 5, která je součástí této vyhlášky (dále jen "příloha č. 5"),

b) přechodnost drážního vozidla minimálně pro traťovou třídu B1 podle přílohy č. 6, která je součástí této vyhlášky (dále jen "příloha č. 6").

(3) Dráha regionální musí splňovat tyto technické podmínky:

a) prostorovou průchodnost určenou průjezdným průřezem odpovídajícím obrysu drážního vozidla používaného na regionální dráze,

b) přechodnost drážního vozidla minimálně pro traťovou třídu A podle přílohy č. 6.

(4) Vlečka musí mít prostorovou průchodnost určenou průjezdným průřezem odpovídajícím obrysu drážního vozidla používaného na vlečce. Přechodnost drážního vozidla musí být minimálně pro traťovou třídu A podle přílohy č. 6. Za součást vlečky se nepovažují koleje vyhrazené výlučně pro jízdu vozidel určených pro technologickou obsluhu výroby. Koleje určené jak pro jízdu vozidel pro technologickou obsluhu, tak i pro jízdu drážních vozidel jsou součástí vlečky a musí splňovat podmínky stanovené zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb.

Hlava druhá

KŘÍŽENÍ DRAH S POZEMNÍ KOMUNIKACÍ

§ 3

Způsob označení křížení

(1) Křížení dráhy celostátní, dráhy regionální a vlečky s pozemní komunikací v úrovni kolejí (dále jen "přejezd") se označuje výstražným křížem.¹⁾

(2) Za přejezd ve smyslu této vyhlášky se nepovažuje přechod v železniční stanici určený pro železniční nebo poštovní manipulaci a nebo pro pohyb cestujících nebo zaměstnanců provozovatele dráhy nebo drážní dopravy.

§ 4

Způsob zabezpečení přejezdu

(1) Přejezd tratí s traťovou rychlostí nižší nebo rovnou 60 km.h^-1, přejezd určený výlučně pro chůzi osob na tratích s traťovou rychlostí nižší nebo rovnou 100 km.h^-1, nejde-li o přejezd, jehož dopravní moment přesáhne hodnotu 10 000, může být zabezpečen pouze výstražným křížem.

(2) Ostatní přejezdy neuvedené v odstavci 1 se zabezpečují světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením. Světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením se zabezpečují též přejezdy, u nichž to vyžadují rozhledové a místní poměry.

(3) Světelné přejezdové zabezpečovací zařízení musí varovat uživatele pozemní komunikace s dostatečným časovým předstihem, že se k přejezdu blíží vlak nebo drážní vozidlo, červeným přerušovaným světlem a přerušovaným zvukovým signálem. Světelné přejezdové zabezpečovací zařízení může být doplněno závorovými břevny. Při sklopení závorových břeven musí být zvukový signál přerušen, pokud závorová břevna přehrazují pozemní komunikaci v celé šíři. U přejezdů využívaných jenom v určitém ročním období může být světelné přejezdové zabezpečovací zařízení nahrazeno uzamykatelnou závorou.

(4) Stávající přejezdy mohou být zabezpečeny mechanickým přejezdovým zabezpečovacím zařízením, které sklopenými závorovými břevny informuje uživatele pozemní komunikace, že se k přejezdu blíží vlak nebo drážní vozidlo.

(5) Podrobnosti umístění označení a zabezpečení přejezdu, výpočet dopravního momentu, způsob vyhodnocování rozhledových a místních poměrů a parametry výstrahy obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

Hlava třetí

PODMÍNKY A ROZSAH TECHNICKOBEZPEČNOSTNÍ ZKOUŠKY

A ZKUŠEBNÍHO PROVOZU DRAH

§ 5

Podmínky technickobezpečnostní zkoušky

(1) Technickobezpečnostní zkouškou se ověřuje stavba nebo její část z hlediska dosažení projektovaných parametrů, funkce stavby a bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a její výsledek je podmínkou povolení zkušebního provozu.

(2) Podmínky pro zahájení technickobezpečnostní zkoušky, podle charakteru stavby, jsou:

a) technická způsobilost určených technických zařízení,

b) provedení zkoušek únosnosti pláně tělesa železničního spodku,

c) zaměření prostorové průchodnosti.

§ 6

Rozsah technickobezpečnostní zkoušky

Technickobezpečnostní zkouška se u jednotlivých staveb drah provádí v tomto rozsahu

a) u tratí

1. ověřením prostorové průchodnosti a měřením geometrické polohy koleje,

2. ověřením geometrické polohy koleje měřicím vozem pro geometrickou polohu koleje nebo zkušební jízdou hnacího drážního vozidla v obou směrech rychlostí nepřekračující nejvyšší traťovou rychlost; při jízdě se současně ověřuje funkční součinnost jízdy drážního vozidla a zabezpečovacího zařízení,

b) u sdělovacích zařízení prohlídkou a kontrolou zařízení, včetně měření technických parametrů zařízení a ověření jejich funkce,

c) u zabezpečovacích zařízení prohlídkou a kontrolou venkovní i vnitřní části zařízení, včetně měření technických parametrů zařízení a provedení jejich funkčních zkoušek. Ověřením úplnosti a správnosti vzájemných závislostí a ověřením činnosti zařízení zkušební jízdou hnacího drážního vozidla a vyhodnocením výsledků těchto prohlídek, kontrol a měření z hlediska shody provedení stavby s ověřenou projektovou dokumentací. Funkční zkoušky zabezpečovacího zařízení za provozu musí být provedeny tak, aby neohrozily bezpečnost provozování dráhy nebo provozování drážní dopravy, případně i silničního provozu,

d) u elektrických silových a pevných trakčních zařízení provedením napěťových a pantografových zkoušek a ověřením provozuschopnosti a bezpečnosti souvisejících drážních elektro-energetických zařízení,

e) u staveb a rekonstrukcí mostních objektů a objektů mostům podobných provedením hlavní prohlídky, případně zatěžovací zkoušky k ověření projektovaných parametrů a chování konstrukce při kritickém zatížení. Zatěžovací zkouška se smí uskutečnit v rámci hlavní prohlídky anebo po jejím provedení. Výsledkem hlavní prohlídky je prokázání, že materiál, skutečné rozměry, výroba a montáž mostní konstrukce splňují požadavky projektu. Postup provádění zatěžovací zkoušky je obsažen v doporučené technické normě uvedené v příloze č. 5. Základní statické zatěžovací zkoušky se provádějí u trvalých a dlouhodobých zatímních mostních konstrukcí zpravidla od rozpětí 18 m, u zatímních mostních konstrukcí s rozpětím větším než 8 m před prvním použitím. Dále se provádějí u všech mostních konstrukcí, pokud byla navržena projektem nebo podle výsledku hlavní prohlídky. Dynamická zatěžovací zkouška se provádí, nevyhoví-li mostní konstrukce požadavkům při opakovaném statickém zatížení. Dále se dynamická zatěžovací zkouška zpravidla provádí u mostů s rozpětím větším než 50 m, nebo je-li délka spojité konstrukce větší než 80 m, a u všech konstrukcí, u nichž byly předepsány projektem nebo podle výsledku hlavní prohlídky.

§ 7

Podmínky a rozsah zkušebního provozu

(1) Zkušební provoz slouží k ověření funkce dokončené stavby dráhy jako celku nebo její samostatné části.

(2) Zkušební provoz se zavádí před vydáním příslušného rozhodnutí speciálního stavebního úřadu zápisem, který obsahuje

a) požadavky nezbytné pro zajištění bezpečného provozování dráhy a drážní dopravy po dobu zkušebního provozu,

b) dobu jeho trvání; podle povahy stavby až 12 měsíců, jde-li o mosty, konstrukce mostům podobné, sdělovací a zabezpečovací zařízení až 24 měsíců,

c) způsob sledování stavby,

d) údaje, které je nutné zaznamenávat k vyhodnocení zkušebního provozu v souladu s projektem a podle potřeb vyplývajících z charakteru stavby (např. maximální výkony, zatížení, spotřeba energie, závady a účinky provozování dráhy a drážní dopravy).

Hlava čtvrtá

TECHNICKÉ PODMÍNKY STYKU DRAH

§ 8

(1) Styk drah se uskutečňuje vzájemným propojením drah, jestliže tomu nebrání technické uspořádání drah a je umožněn plynulý přechod drážních vozidel z jedné dráhy na druhou, bez zvláštního technického zařízení, a není-li ohrožena bezpečnost osob a bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy.

(2) Styk železničních drah se uskutečňuje propojením kolejí drah, případně trakčního vedení drah, zejména ve stanicích.

(3) Styk drah tramvajových se uskutečňuje propojením kolejí drah a trakčního vedení drah. Styk drah trolejbusových se uskutečňuje propojením trakčního vedení za podmínky vzájemné shodnosti parametrů drah.

(4) Hranice jednotlivých drah vzájemně se stýkajících musí být přesně vymezeny a označeny zpravidla mezníkem.

(5) Sdělovací a zabezpečovací zařízení, zařízení elektrické trakce a energetiky, používaná na vzájemně se stýkajících dráhách, nesmí být zdrojem vzájemného rušení, a je-li nezbytná jejich součinnost, musí mít na styku drah návaznost.

ČÁST TŘETÍ

SOUČÁSTI DRÁHY, TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY A STAVBY NA DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY CELOSTÁTNÍ, DRÁHY REGIONÁLNÍ A VLEČKY

Hlava první

SOUČÁSTI DRÁHY CELOSTÁTNÍ, DRÁHY REGIONÁLNÍ A VLEČKY

§ 9

Součástí dráhy jsou:

a) železniční spodek, který tvoří těleso železničního spodku, stavby a zařízení železničního spodku, jakož i dopravní plochy,

b) železniční svršek, který je tvořen z kolejí, výhybek, zvláštních konstrukcí a konstrukčních prvků; součásti železničního svršku jsou zejména kolejnice, kolejnicové podpory, upevňovadla, drobné kolejivo, výhybkové součásti, dilatační zařízení, izolované styky, vodivá a speciální spojení, přídržné kolejnice, ochranné kolejnice, ozubnicové tyče, zařízení proti putování kolejnic, pražcové kotvy, kolejové lože, ohřev výhybek,

c) železniční přejezd,

d) stavby a pevná zařízení nutná k ochraně proti nepříznivým vlivům dráhy, tj. zařízení proti hluku, bludným proudům, korozi, rušení telekomunikačních systémů, vlivu vysokého napětí a k omezení vlivu provozování dráhy a drážní dopravy na elektrizační soustavu,

e) sdělovací zařízení pro přenos informací obsahující přenosové cesty, zařízení koncová, spojovací, přenosová, zapojená do samostatných okruhů nebo telefonní, dálnopisné, datové a rádiové sítě, zařízení rozhlasová a dále zařízení hodinová, informační, průmyslové televize a požární signalizace,

f) zabezpečovací zařízení obsahující technické prostředky zabezpečení a řízení drážní dopravy v železničních stanicích a na tratích, zařízení pro mechanizaci a automatizaci spádovišťa související přenosové cesty,

g) elektrická zařízení obsahující zařízení, která zajišťují napájení elektrických hnacích vozidel (trakční napájecí a spínací stanice, trakční vedení), prostředky dispečerského řízení, drážní elektrická silnoproudá zařízení pro výrobu, přeměnu, zásobování a využití elektrické energie, speciální elektrická zařízení, přístroje a osvětlovací zařízení, zařízení

pro napájení zabezpečovacího zařízení, elektrická předtápěcí zařízení pro předtápění vlakových souprav, zařízení pro ochranu před účinky atmosférické elektřiny, zařízení pro ochranu před negativními účinky zpětných trakčních proudů, případně další elektrická zařízení napájená i z trakčního vedení,

h) pevná zařízení pro měření, údržbu a opravy dráhy a k nim příslušející budovy,

i) budovy a zařízení určené k organizování, zabezpečení a řízení drážní dopravy a k uspokojování přepravních potřeb a poskytování služeb spojených s přepravou veřejnosti, včetně inženýrských sítí nutných k jejich provozování.

Hlava druhá

TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY CELOSTÁTNÍ, DRÁHY REGIONÁLNÍ, VLEČKY A PRO STAVBY NA TĚCHTO DRÁHÁCH

§ 10

Technické podmínky a požadavky staveb drah a staveb na dráze jsou podmínky a požadavky prostorového uspořádání, traťových tříd zatížení a geometrického uspořádání koleje a uspořádání tělesa železničního spodku, staveb železničního spodku, zařízení železničního spodku, podmínky stavby přejezdu, technické parametry železničního svršku, způsobu označování tratě, vybavenosti železničních stanic a železničních zastávek, uspořádání elektrických zařízení, zabezpečovacího a sdělovacího zařízení.

§ 11

Prostorové uspořádání

(1) Prostorové uspořádání staveb dráhy vymezuje rozměrové parametry tratí, mostů a tunelů pro průchodnost drážních vozidel. Způsob navrhování prostorového uspořádání tratí, mostů a tunelů obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(2) U vícekolejných tratí s rozchodem koleje 1 435 mm (dále jen "normální rozchod") musí být dodrženy následující vzdálenosti os kolejí:

a) na širé trati v přímé koleji a obloucích o poloměru 300 m a větším, 4 000 mm,

b) v železničních stanicích,

1. v přímé koleji a obloucích o poloměru 300 m a větším, 5 000 mm,

2. při rekonstrukcích kolejiště železničních stanic, je-li to nezbytné, s přihlédnutím k místním podmínkám, nejmenší vzdálenost os kolejí v přímé koleji a v obloucích o poloměru 300 m a větším, 4 750 mm.

(3) Vzdálenosti os kolejí při poloměru oblouku menším než 300 m jsou obsaženy v doporučené technické normě uvedené v příloze č. 5.

(4) U tratí s rozchodem koleje 760 mm (dále jen "úzký rozchod") je nejmenší vzdálenost os kolejí 3 500 mm.

(5) Vzdálenost os sousedících kolejí různého rozchodu je stanovena jako součet polovičních osových vzdáleností platných pro příslušné koleje, případně jako kombinace šířek k sobě přivrácených částí průjezdných průřezů.

(6) Mezi stavbami, pevnými zařízeními nebo jinými překážkami a průjezdným průřezem, který je stanoven pro přilehlou kolej, musí být zachován volný schůdný a manipulační prostor pro bezpečný pohyb osob a manipulaci s materiálem. Volný schůdný a manipulační prostor je vymezen šířkou, tj. vzdáleností od svislice procházející osou koleje a výškou nad temenem kolejnice, a musí být dodržen u kolejí

a) normálního rozchodu do výšky 3 050 mm a šířky 3 000 mm,

b) úzkého rozchodu do výšky 2 800 mm a šířky 2 300 mm.

(7) Na širé trati, kde se nepředpokládá manipulace, je přípustná šířka volného schůdného a manipulačního prostoru v koleji

a) normálního rozchodu 2 500 mm,

b) úzkého rozchodu 1 900 mm,

v ostatních případech, kde délka překážky podél koleje je nejvýše 3 000 mm, musí být na druhé straně koleje zachován volný schůdný a manipulační prostor podle odstavce 6 nebo střed další koleje musí být vzdálen nejméně 4 750 mm u kolejí normálního rozchodu a 3 800 mm u kolejí úzkého rozchodu. V tomto prostoru nesmí být kolejová spojka nebo výhybka.

(8) Do volného schůdného a manipulačního prostoru smějí zasahovat pouze stavby a zařízení, jejichž umístění uvádí doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(9) Do průjezdného průřezu smějí zasahovat stavby a zařízení, která mění svou polohu při součinnosti s drážními vozidly, mají-li tato zařízení uvnitř průjezdného průřezu přesně vymezený dotyk s určenými částmi drážních vozidel.

(10) Nejmenší výšku a šířku vrat na kolejích vedoucích do staveb na dráze obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(11) Při souběhu tratí různých drah musí vzdálenost os sousedících kolejí odpovídat prostorovému uspořádání podle odstavců 2 až 5.

(12) Ustanovení odstavců 2, 4, 5, 6 a 7 se uplatňuje vždy, nebrání-li tomu složitost místních podmínek v zastavěném území nebo státem chráněném území, popř. nepříznivé geologické podmínky. Nelze-li parametry uvedené v těchto odstavcích dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým řešením a organizačním opatřením.

§ 12

Traťové třídy zatížení

(1) Tratě dráhy celostátní, dráhy regionální a vlečky se zařazují do traťových tříd zatížení podle hmotnosti drážního vozidla na nápravu a na jednotku jeho délky a typu podvozku. Hodnoty pro určování traťových tříd jsou obsaženy v příloze č. 6.

(2) Traťové třídě zatížení musí odpovídat přechodnost drážních vozidel.

§ 13

Geometrické uspořádání koleje

(1) Kolej se navrhuje směrově na stanovenou traťovou rychlost, pokud možno v co nejdelších přímých úsecích. Oblouky se zřizují o takovém poloměru, aby byla co nejvíce dodržena stanovená traťová rychlost jak v traťových kolejích, tak i v hlavních kolejích železničních stanic.

(2) Na dráze celostátní u staveb dráhy, u kterých se zřizuje nové drážní zemní těleso, nesmí být v traťových kolejích poloměr oblouku menší než 500 m a v případě rekonstrukce nebo modernizace dráhy, při které se nezřizuje nové drážní zemní těleso, nesmí být v traťových kolejích poloměr oblouku menší než 300 m. Koleje železničních stanic se zřizují v přímých úsecích, v oblouku, jen je-li to nezbytné. Železniční stanice smí být s přihlédnutím k místním podmínkám vložena do oblouku s nejmenším poloměrem 600 m. V dopravních kolejích ve zhlaví je možno zřizovat oblouky o poloměru nejméně 300 m. V manipulačních kolejích ve zhlaví je možno zřizovat oblouky o poloměru nejméně 190 m.

(3) Na dráze celostátní smí být železniční zastávka zřízena v oblouku o poloměru nejméně 600 m, a je-li délka nástupní hrany 100 m a menší, je možno zřídit železniční zastávku v oblouku o poloměru nejméně 300 m.

(4) Na dráze regionální nesmí být poloměr oblouku na trati menší než 190 m při traťové rychlosti do 50 km.h^-1 včetně. V traťových kolejích při traťové rychlosti nad 50 km.h^-1 nesmí být poloměr oblouku menší než 300 m. V železničních stanicích a železničních zastávkách smí být nejmenší poloměr oblouku 600 m s výjimkou oblouků v kolejových rozvětveních, kde je povolen nejmenší poloměr oblouku 150 m. Je-li délka nástupní hrany 100 m a menší, je možno zřídit železniční zastávku v oblouku o poloměru nejméně 300 m.

(5) Na vlečce se zřizuje poloměr oblouku 190 m a větší. Poloměr oblouku může být zmenšen podle podmínek stavebního povolení stanovených s přihlédnutím k místním podmínkám.

(6) Na tratích s úzkým rozchodem nesmí být poloměr oblouku menší než 40 m.

(7) Pro plynulý přechod mezi přímou kolejí a obloukem nebo mezi oblouky se zřizuje přechodnice.

(8) Kolej se výškově zřizuje s jednotným sklonem a v co nejdelších vodorovných úsecích, pokud možno jako trasa konstantního odporu. Největší sklon koleje se určuje s ohledem na požadovanou největší hmotnost a rychlost jízdy vlaků tak, aby zajišťoval plynulý rozjezd i bezpečné zastavení vlaků. Koleje v železničních stanicích se zřizují ve vodorovné, je-li to nezbytné s přihlédnutím k místním podmínkám nejvýše ve sklonu 1 ‰. Na kolejích, kde se nepředpokládá stání drážních vozidel anebo je to z technologického hlediska nutné, je možno zřídit kolej o větším sklonu. Podrobnosti obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(9) Koleje s větším sklonem než 40 ‰ , nestačí-li tažná síla adhezních lokomotiv k překonání jízdních odporů, se vybavují ozubnicí.

(10) Na dráze celostátní se zřizují koleje s normálním rozchodem. U dráhy regionální a u vlečky se připouští i úzký rozchod koleje.

(11) Rozchod koleje se zvětšuje v určených obloucích o hodnotu rozšíření.

(12) Plynulý výškový přechod mezi kolejí bez převýšení a s převýšením, nebo mezi kolejemi s různým převýšením, se vytvoří vzestupnicí.

(13) Podrobnosti geometrického uspořádání koleje obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(14) Ustanovení odstavců 2, 3, 4 a 8 se uplatňuje vždy, nebrání-li tomu složitost místních podmínek v zastavěném území nebo státem chráněném území, popř. nepříznivé geologické podmínky. Nelze-li parametry uvedené v těchto odstavcích dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým řešením a organizačním opatřením.

§ 14

Uspořádání tělesa železničního spodku

(1) Tvar a rozměry tělesa železničního spodku se navrhují podle vzájemné polohy terénu a nivelety koleje a geotechnických vlastností podloží a materiálů, z nichž má být těleso železničního spodku vybudováno.

(2) Konstrukční vrstvy tělesa železničního spodku musí umožňovat zabezpečení předepsaných geometrických parametrů koleje a zajistit požadovanou únosnost v úrovni pláně tělesa železničního spodku.Hodnoty únosnosti pláně tělesa železničního spodku obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(3) Základní vodorovná šířka pláně tělesa železničního spodku jednokolejných tratí musí být u nové stavby dráhy na širé trati s kolejí normálního rozchodu nejméně 6 m, u tratí s kolejí úzkého rozchodu nejméně 4,4 m. U dvoukolejných a vícekolejných tratí a u kolejí železničních stanic se zvětší šířka pláně nejméně o vzdálenost os kolejí. Hodnoty rozšíření pláně v obloucích v závislosti na převýšení koleje obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(4) Těleso železničního spodku musí zajišťovat projektem stanovenou únosnost a musí být zřízeno tak, aby statickéi dynamické účinky vyvolané provozováním drážních vozidel a klimatické vlivy nezpůsobovaly trvalé deformace a nenarušovaly jeho stabilitu. Hodnoty únosnosti a míru zhutnění zemin v tělese železničního spodku obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(5) Těleso železničního spodku musí být chráněno před nepříznivými účinky povrchových a podzemních vod odvodňovacím zařízením. Podmínky pro zřizování odvodňovacího zařízení jsou splněny, odpovídají-li příslušné doporučené technické normě uvedené v příloze č. 5.

(6) Umístění kabelových tras podél kolejí nesmí narušovat stabilitu tělesa železničního spodku, nesmí znemožňovat údržbu koleje a musí být navrženo s ohledem na stavby železničního spodku a železniční přejezdy.

§ 15

Uspořádání staveb železničního spodku

(1) Zatížitelnost mostů a objektů mostům podobných musí odpovídat stanovené přechodnosti drážních vozidel pro traťové třídy zatížení podle přílohy č. 6.

(2) Prostorovým a konstrukčním uspořádáním staveb železničního spodku musí být umožněno umístění inženýrských sítí.

(3) V tunelech musí být v závislosti na jejich délce zřízeny záchranné výklenky vzdálené od sebe nejvýše 25 m. Tunely, jejichž přírodní větrání by bylo vzhledem k jejich délce nedostatečné, musí být vybaveny větracím zařízením.

(4) V místech, kde provozování dráhy a drážní dopravy může být ohrožováno spadem cizích předmětů, se zřizují galerie nebo jiné ochranné stavby. Pro galerie platí prostorové uspořádání jako pro tunely. Mezery mezi sloupy nebo nosnými pilíři galerie musí být u ochozů na vnější straně opatřeny zábradlím.

(5) Schémata návrhového zatížení, konstrukční zásady, parametry prostorového uspořádání mostních objektů i objektů mostům podobných, včetně způsobů jejich provádění a konstrukční zásady staveb tunelů a galerií, obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 16

Uspořádání zařízení železničního spodku

(1) Nástupiště se zřizují pro zajištění plynulého, pohodlného a bezpečného nástupu a výstupu cestujících u kolejí, na nichž pravidelně zastavují vlaky osobní přepravy. Nová ostrovní nástupiště a vnější nástupiště musí mít alespoň jeden bezbariérový přístup a užívání umožňovat i osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.²⁾

(2) Délka nástupní hrany nástupiště se zřizuje na délku nejdelšího vlaku pro přepravu osob, který u nástupiště pravidelně zastavuje.

(3) Výška nástupní hrany u nově zřizovaných nástupišť na celostátní dráze, s mimo-úrovňovým přístupem, musí být 550 mm nad temenem přilehlé kolejnice. Vzdálenost nástupní hrany nástupiště od osy přilehlé koleje obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(4) Pro umožnění manipulace se zbožím lze zřizovat v železniční stanici čelní nebo boční rampy. Výška horní plochy bočních ramp u kolejí normálního rozchodu musí být 1100 mm nad temenem přilehlé kolejnice a vzdálenost od středu přilehlé koleje 1725 mm. Výška horní plochy bočních ramp nad temenem přilehlé kolejnice u kolejí úzkého rozchodu musí být 650 mm a vzdálenost od středu přilehlé koleje nejméně 1300 mm. V obloucích musí být uvedené vzdálenosti zvětšeny s ohledem na rozšíření průjezdného průřezu. Čelní rampy u kolejí normálního rozchodu se zřizují ve výšce 1300 mm nad temenem kolejnice.

(5) Zásady pro zřizování odvodňovacího zařízení, nástupiště, zábradlí a oplocení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(6) Z důvodu omezeného prostoru nebo zvlášť složitých místních podmínek v zastavěném území nebo státem vyhlášených chráněných územích nemusí drážní správní úřad trvat na dodržení podmínek uvedených v odstavci 4. Nelze-li parametry uvedené v tomto odstavci dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým řešením a organizačním opatřením.

§ 17

Podmínky stavby přejezdu

(1) Přejezd musí svým provedením vyhovovat bezpečnému provozování drážní dopravy.

(2) Při stavbě přejezdu musí být dodrženy technické požadavky týkající se zejména délky a šířky přejezdu, volné výšky prostoru na elektrizovaných tratích a nejmenší vzdálenosti kolejnicového styku od konstrukce přejezdu, a to v závislosti na druhu pozemní komunikace a počtu kolejí umístěných na přejezdu. Technické parametry přejezdu obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(3) Stavební úprava povrchu přejezdu musí být provedena tak, aby odpovídala zatížení silničního provozu a zajišťovala bezpečnost provozování drážní dopravy. Konstrukce vozovky na přejezdu na dráze celostátní a dráze regionální musí být rozebíratelná.

(4) Železniční svršek na přejezdu musí být stejné konstrukce jako v přilehlé koleji. Přejezd musí mít z obou stran v ose koleje ochranný klín. Kolejové lože i železniční spodek na přejezdu musí být odvodněny. Srážková voda z pozemní komunikace nesmí být svedena do přejezdu.

Technické parametry železničního svršku

§ 18

(1) Železniční svršek musí být konstruován tak, aby zajišťoval bezpečnou jízdu drážního vozidla při největší stanovené hmotnosti na nápravu a nejvyšší traťové rychlosti.

(2) Na dráze celostátní se zpravidla zřizuje bezstyková kolej. Bezstyková kolej musí mít potřebnou rámovou tuhost a stabilitu stanovenou projektem. Kolejnice pro bezstykovou kolej musí mít zaručenou svařitelnost.

(3) Kolejové lože musí být propustné a musí zabezpečovat pružné uložení koleje a potřebný odpor proti jejímu příčnému a podélnému posunu. Vlastnosti použitého kameniva obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(4) Měrná svodová admitance kolejového lože u izolovaných kolejových obvodů, měřená mezi kolejnicovými pásy, nesmí být u nově zřízených kolejí větší než 0,33 S.km^-1 (Siemens na kilometr).

(5) Nejmenší tloušťka kolejového lože od ložné plochy pražce musí být u dráhy celostátní a u dráhy regionální, s výjimkou dráhy s kolejí úzkého rozchodu, v hlavních traťových a průjezdných a předjízdných staničních kolejích s betonovými pražci 350 mm, s dřevěnými pražci 300 mm. U dráhy regionální s kolejí úzkého rozchodu a vlečky musí být nejmenší tloušťka kolejového lože od ložné plochy pražce v kolejích s betonovými pražci 250 mm a v kolejích s dřevěnými pražci 200 mm.

(6) Na mostech s kolejovým ložem a přesypávkou musí být tloušťka kolejového lože a konstrukce železničního svršku stejná jako v přilehlých úsecích trati. Na mostech s kolejovým ložem bez přesypávky musí být u dráhy celostátní a u dráhy regionální, s výjimkou dráhy regionální s kolejí úzkého rozchodu, nejmenší tloušťka kolejového lože od ložné plochy pražce v hlavních traťových a průjezdných a předjízdných staničních kolejích 300 mm. Na mostech s kolejovým ložem bez přesypávky u dráhy regionální s kolejí úzkého rozchodu a u vlečky musí být tloušťka kolejového lože stejná jako v přilehlých úsecích trati.

(7) Šířka koruny kolejového lože u koleje normálního rozchodu je nejméně 3400 mm a u koleje s úzkým rozchodem nejméně 2000 mm. V obloucích se kolejové lože rozšiřuje na vnější straně oblouku v závislosti na hodnotě převýšení koleje.

(8) Konstrukce železničního svršku musí umožnit vedení signálního proudu a zpětných proudů, vyžadují-li to elektrická silová a zabezpečovací zařízení.

(9) Parametry konstrukčního uspořádání železničního svršku na mostech bez průběžného kolejového lože obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(10) Na tratích elektrizovaných stejnosměrnou trakční proudovou soustavou musí být do vzdálenosti 1 km na obě strany od místa připojení zpětného vedení na kolejnice kolejové propojky a lanová propojení zdvojená. Zdvojení se týká jen kolejí, kterými protéká zpětný trakční proud ze sousedních mezistaničních úseků nebo železničních stanic. Koleje, které jsou trakčně připojeny ke kolejnicím, na které je připojeno zpětné trakční vedení pouze v jednom místě, se zdvojenými propojkami z důvodu blízkosti napájecí stanice nevybavují. Podélné kolejnicové propojky a ostatní propojky musí být zdvojeny.

(11) Ustanovení odstavců 5 a 6 se uplatňují vždy, nebrání-li tomu složitost místních podmínek v zastavěném území nebo státem chráněném území, popř. nepříznivé geologické podmínky. Nelze-li parametry uvedené v těchto odstavcích dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým řešením a organizačním opatřením.

§ 19

(1) Konstrukce výhybek, kolejových spojek a kolejových křižovatek a jejich vybavení musí zajišťovat plynulou a bezpečnou jízdu drážního vozidla stanovenou rychlostí. Konstrukce výhybky musí rovněž umožňovat její spolehlivé stavění a zabezpečení.

(2) U dráhy celostátní a u dráhy regionální s výjimkou kolejí s úzkým rozchodem musí konstrukce výhybek dále umožňovat

a) u hlavních kolejí:

1. v přímém směru traťovou rychlost přilehlých traťových úseků,

2. v odbočném směru u tratí s traťovou rychlostí 50 km.h^-1 a vyšší, rychlost nejméně 50 km.h^-1, u tratí s traťovou rychlostí do 50 km.h^-1, rychlost nejméně 40 km.h^-1,

b) u ostatních kolejí v přímém i odbočném směru rychlost nejméně 40 km.h^-1.

(3) Výhybka, kterou se uskutečňuje styk vlečky s jinou dráhou, musí umožňovat traťovou rychlost trati této jiné dráhy.

§ 20

Způsob označování tratě

(1) Tratě na dráze celostátní a dráze regionální se označují traťovými značkami a značkami pro zajištění projektované polohy koleje.

(2) Značky pro provozní a stavebnětechnickou orientaci na dráze (kilometrovníky, hektometrovníky) musí svým provedením a umístěním vyznačit kilometrickou polohu kolejí od začátku do konce příslušné trati.

(3) Značky pro označení hranic drážních pozemků (hraniční mezníky) se umisťují v lomových bodech nebo ve vzájemné vzdálenosti nejvýše 200 m, a to vždy na hranici drážního pozemku.

(4) Kilometrovníky a sudé hektometrovníky se osazují vpravo a liché hektometrovníky vlevo ve směru od nultého kilometru trati. Materiál, tvar a rozměry i umístění obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(5) Značky k zajištění projektované polohy koleje se umisťují podle projektové dokumentace. K stabilnímu osazení značek se využívají zejména stálé objekty a zařízení (např. trakční podpěry, konstrukce mostů, zárubní a tunelové zdi). Mimo objekty se značky osazují tak, aby byla zajištěna jejich stabilita a trvanlivost.

(6) Značky k zajištění projektované polohy koleje se umisťují v přímé koleji ve vzdálenosti 100 m (minimálně tři), na elektrizované trati ve vzdálenosti podpěr trakčního vedení. V oblouku se umisťují v závislosti na poloměru oblouku ve vzdálenosti od 30 m do 100 m. Největší vzdálenost značky od osy koleje je 10 m.

(7) Stavby železničního spodku se označují kilometrickou polohou. Ostatní zařízení (např. stožáry, sloupy) se označují pořadovými čísly nebo písmeny v pořadí ve směru od nultého kilometru trati.

(8) Tratě vlečky se označují kilometrovníky a hektometrovníky.

§ 21

Vybavenost železniční stanice a železniční zastávky

(1) Železniční stanice pro provozování veřejné drážní osobní dopravy musí být vybaveny

a) zařízením pro odbavování cestujících,

b) zařízením pro příjem, výdej a úschovu zavazadel,

c) nástupišti,

d) prostory pro cestující a jejich ochranu před povětrnostními vlivy,

e) hygienickým zařízením,

f) informačním systémem o příjezdu a odjezdu vlaků, elektronický informační systém musí být zpřístupněn i pro osoby s omezenou schopností orientace,²⁾

g) orientačními značkami o přístupu k vlakům, včetně hmatového nebo akustického vyznačení přístupu k vlakům pro osoby s omezenou schopností orientace,²⁾

h) bezbariérovým přístupem do prostorů a zařízení sloužících cestujícím,

i) osvětlením prostor pro cestující.

(2) Železniční zastávky musí být vybaveny

a) nástupišti,

b) prostory pro cestující a jejich ochranu před povětrnostními vlivy, případně pro odbavování cestujících,

c) bezbariérovým přístupem na nástupiště, včetně hmatového nebo akustického vyznačení přístupu k vlakům pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace,²⁾

d) osvětlením prostor pro cestující.

(3) Železniční stanice a železniční zastávky musí být opatřeny názvy tak, aby byla zajištěna orientace cestujících. Název železniční stanice se umisťuje vpravo před vjezdem do stanice a v prostoru stanice (nástupišť). Název železniční zastávky se umisťuje vpravo, nejméně 100 m před začátkem nástupiště a na nástupišti.

(4) Způsob provedení a umístění názvů železničních stanic a železničních zastávek obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

§ 22

Uspořádání elektrických zařízení

(1) Všechna elektrická zařízení musí být provedena a provozována tak, aby vytvářela spolehlivý, bezpečný a vzájemně kompatibilní systém, a musí splňovat podmínky

a) ochrany osob před nebezpečným dotykovým napětím,

b) zajišťování plynulé drážní dopravy při požadovaném provozním zatížení a stanovených rychlostech,

c) ochrany před účinky bludných proudů elektrické trakce.

(2) Elektrická zařízení musí mít ochranu před účinky zkratů, přetížení a přepětí.

(3) Intenzita osvětlení musí odpovídat požadavkům bezpečnosti cestující veřejnosti a osob zúčastněných na provozování dráhy a drážní dopravy.

(4) Vodivé konstrukce drážních zařízení vyjma neživých částí pevných trakčních zařízení se na elektrizovaných tratích zpravidla umisťují v takové vzdálenosti, aby je nebylo třeba ukolejňovat.

(5) Zásady zřizování a provozování drážních elektrických zařízení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(6) Dálkové ovládání elektroenergetických zařízení musí splňovat tyto podmínky:

a) spolehlivě přenášet povely z řídícího pracoviště do ovládaného zařízení; zadání povelu musí sestávat nejméně ze dvou úkonů, případnou svou poruchou nesmí zařízení samočinně udělovat pokyny; zařízení musí být vybaveno signalizací stavu a funkce zařízení,

b) umožňovat přepnutí z dálkového na místní ovládání a naopak,

c) nesmí být ovlivňováno signály hromadného dálkového ovládání energetických zařízení nebo vyššími harmonickými kmitočty energetické sítě a induktivními, kapacitními nebo elektromagnetickými vlivy z provozu elektrické silové soustavy dráhy a naopak samo nesmí negativně ovlivňovat jiná elektrická zařízení.

(7) Dálkové ovládání elektroenergetických zařízení musí mít zajištěno nouzové napájení po dobu nejméně 30 minut, při použití výpočetní techniky k řízení dálkového ovládání musí být napájení bezvýpadkové.

§ 23

Uspořádání zabezpečovacího zařízení

(1) Zabezpečovací zařízení musí být navrženo a provedeno tak, aby

a) při splnění provozních podmínek, pro které je určeno, zajišťovalo svojí funkcí bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy a umožňovalo řízení drážní dopravy,

b) rozsah a kvalita technických prostředků zabezpečení železničních stanic a tratí odpovídaly traťové rychlosti, přičemž

1. do rychlosti 60 km.h^-1 staniční zabezpečovací zařízení musí vylučovat nedovolené protisměrné jízdy vlaků, správnou polohu pojížděných a odvratných výhybek a výkolejek ve vlakové cestě kontroluje a zajišťuje určený zaměstnanec až do skončení vlakové cesty,

2. do rychlosti 100 km.h^-1 alespoň hlavní návěstidla a pojížděné a odvratné výhybky a odvratné výkolejky musí být vzájemně závislé, musí být vyloučeny všechny nedovolené současné jízdy vlaků a povolení k jízdě posunů řízených návěstidly; je možno každé zařízením provedené uzavření prvků pro zajištění jízdy vlaku zrušit až po jeho využití uskutečněním jízdy nebo nouzovou obsluhou,

3. při rychlosti vyšší než 100 km.h^-1 veškerá hlavní a seřaďovací návěstidla a pojížděné a odvratné výhybky a výkolejky musí být vzájemně závislé, veškerá hlavní a seřaďovací návěstidla musí být závislá na volnosti vlakové a posunové cesty, všechny nedovolené současné zabezpečené jízdy a všechna povolení k jízdě posunů řízených návěstidly musí být vyloučeny a každé zařízením provedené uzavření prvků pro zajištění zabezpečených jízd musí být zrušeno samočinně jen po jeho využití uskutečněním jízdy nebo nouzovou obsluhou,

c) zabezpečilo přejezdy ve stanoveném rozsahu,

d) kontrolovalo respektování povelů udělovaných tímto zařízením obsluze drážních vozidel, je-li traťová rychlost vyšší než 100 km.h^-1,

e) zajišťovalo využití traťové rychlosti na tratích a na hlavních kolejích v železniční stanici, je-li traťová rychlost vyšší než 60 km.h^-1,

f) zajišťovalo požadovanou dopravní propustnost dráhy,

g) umožňovalo dálkové ovládání jednotlivých objektů zabezpečovacích zařízení, pokud je technologicky účelné.

Podrobnosti o navrhování a provedení zabezpečovacího zařízení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(2) Elektrické obvody a konstrukční díly, jejichž funkcí je přímé zajišťování bezpečnosti jízdy vlaků a zabezpečeného posunu, musí být navrženy, dimenzovány, provedeny a jištěny tak, aby tuto svoji funkci plnily spolehlivě při všech provozních stavech zařízení i při všech poruchových stavech způsobených uvažovanými poruchami. Navrhování, dimenzování, provedení, jištění a podmínky použití obsahuje doporučená technické norma uvedená v příloze č. 5.

(3) Zabezpečovací zařízení musí mít zajištěnu plynulou dodávku elektrické energie.

(4) Způsob ochrany před nebezpečným dotykovým napětím, způsob ověření nových zařízení a kritéria zajištění bezpečnosti provozování drážní dopravy obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(5) Všechny části zabezpečovacího zařízení, které zajišťují bezpečnostní funkci, musí být opatřeny bezpečnostními závěry.

(6) Zabezpečovací zařízení nesmí být zdrojem rušení sdělovacího ani jiného elektrického zařízení a nesmí být rušeno jiným zařízením.

§ 24

Uspořádání sdělovacího zařízení

(1) Sdělovací zařízení musí umožňovat spolehlivý přenos informací pro řízení a dorozumění mezi osobami zúčastněnými na provozování dráhy a drážní dopravy, pro funkci drážních technologických zařízení, automatizačních systémů dráhy a pro informování cestujících.

(2) Sdělovací zařízení může být uspořádáno do samostatných okruhů pro spojení dvou určených zařízení nebo do účastnických sítí tak, aby zajišťovalo podmínky pro řádné provozování dráhy a drážní dopravy.

(3) Samostatné okruhy pro obsluhu dráhy a organizování drážní dopravy se zřizují jako traťové, hláskové, výhybkářské a přivolávací okruhy. Musí splňovat tyto podmínky:

a) traťové, hláskové, výhybkářské a přivolávací okruhy nesmějí být spojovány mezi sebou ani s jinými okruhy,

b) do hláskového okruhu se smějí zapojovat pouze telefonní přístroje na obou koncích prostorového oddílu; při postavení oddílového návěstidla na návěst dovolující jízdu musí být rozpojen mikrofonní obvod hláskového telefonu, jde-li o jednokolejnou trať,

c) do výhybkářského okruhu se smějí zapojovat pouze telefonní přístroje osob, které se podílejí na zjišťování volnosti vlakové cesty,

d) do přivolávacího okruhu se smí zapojovat pouze telefonní přístroj osoby řídící organizování drážní dopravy a telefonní přístroj u vjezdového návěstidla.

(4) Sdělovací zařízení na elektrizovaných tratích a v jejich blízkosti musí být konstruováno tak, aby nebylo ovlivňováno příslušnou trakční soustavou.

(5) Pro sdělovací zařízení musí být zajištěna ochrana proti nebezpečným a rušivým účinkům souběžných nebo křižujících silových nebo trakčních vedení, jakož i proti rušivým a nebezpečným vlivům atmosférické elektřiny.

(6) Pro přenos informací při provozování dráhy a drážní dopravy lze používat rádiová sdělovací zařízení, která splňují podmínky podle zvláštního předpisu.³⁾

(7) Sdělovací zařízení použitá pro zajištění provozování dráhy nebo drážní dopravy musí umožnit záznam přenosu informací.

(8) Rozhlasové zařízení musí umožňovat nastavení hlasitosti jednotlivých reproduktorových větví.

(9) Vzdálenost nejnižšího vodiče (závěsného kabelu) nadzemního sdělovacího vedení od povrchu terénu nesmí být menší než 2,5 m podél železničních tratí na pozemku dráhy, 5,0 m podél železničních tratí mimo pozemek dráhy, 3,0 m v železničních stanicích, 6,0 m při křížení dálnic a silnic, 5,0 m při křížení ostatních pozemních komunikací.

(10) Kříží-li nadzemní sdělovací vedení kolej bez elektrické trakce, nesmí vzdálenost nejnižšího vodiče od temene kolejnice klesnout pod 6,0 m.

(11) Nadzemní sdělovací vedení s výjimkou elektricky nevodivých sdělovacích vedení nesmí křížit elektrizovanou kolej.

(12) Způsob zajištění plynulé dodávky elektrické energiea provozování drážních sdělovacích zařízení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(13) Sdělovací zařízení nesmí být zdrojem rušení zabezpečovacího zařízení ani jiného zařízení.

Hlava třetí

TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY

CELOSTÁTNÍ, DRÁHY REGIONÁLNÍ A VLEČKY

§ 25

(1) Technické podmínky provozuschopnosti dráhy jsou určeny stavebnětechnickými parametry a dovoleným opotřebením za provozu součástí dráhy a funkčností jejich částí (komponentů).

(2) U kolejí a výhybek musí být udržován rozchod a geometrická poloha koleje v rozmezí dovolených tolerancí obsažených v doporučené technické normě uvedené v příloze č. 5.

(3) U výhybek musí být zabezpečena funkce pohyblivých částí jejich ovládání a zajištění v koncových polohách.

(4) Opotřebení výhybek, kolejových křižovatek, výhybkových konstrukcí a jejich součástí nesmí překročit hodnoty uvedené v příloze č. 6.

(5) V provozované koleji nesmí být bez opatření zajišťujících bezpečné provozování drážní dopravy ponechána kolejnice s lomy nebo vadami.

(6) Ojetí kolejnic a výhybek nesmí oslabit jejich průřez na hodnoty, při kterých jeho únosnost nevyhoví stanovené traťové rychlosti a největší dovolené hmotnosti na nápravu. Únosnost oslabených průřezů se zjistí statickým výpočtem.

(7) Kolejnicové podpory kolejí a výhybek nesmí být poškozeny a opotřebovány v rozsahu, který by způsobil narušení držebnosti upevňovadel a rámové tuhosti koleje i výhybek.

(8) Stav a znečištění kolejového lože, pražcového podloží a systém odvodnění nesmí způsobovat narůstání vad v geometrické poloze koleje, snižovat únosnost i stabilitu zemního tělesa vedoucí k trvalému omezení traťové rychlosti a přechodnosti vozidel.

(9) Stav součástí železničního svršku musí v místech provozu kolejových obvodů trvale vykazovat nejvýše tyto hodnoty měrné svodové admitance:

a) mezi kolejnicovými pásy téže koleje 0,67 S.km^-1 (Siemens na kilometr),

b) mezi kolejí a zemí 1,5 S.km^-1 (Siemens na kilometr).

(10) Provozně technický stav staveb železničního spodku musí zabezpečovat jejich projektované vlastnosti a parametry a nesmí ohrožovat bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy a trvale omezovat její plynulost.

(11) Stav elektrického zařízení a stupeň opotřebení součástí nesmí omezovat provozní vlastnosti elektrického zařízení i všech z něho napájených zařízení dráhy, a tím ohrožovat bezpečnost provozu těchto zařízení. Parametry a tolerance elektrického zařízení a sdělovacího zařízení obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(12) Stupeň opotřebení a snížení spolehlivosti stanovených součástí zabezpečovacího zařízení nesmí omezit jejich provozní vlastnosti. Parametry a tolerance obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(13) K zajištění provozuschopnosti dráhy musí být evidovány

a) stavebnětechnické parametry o železničním svršku, které obsahují údaje geometrické, konstrukční, typové a výrobní, dále údaje o stáří konstrukcí a záznamy o pravidelných kontrolách a měřeních,

b) údaje o zřizování, stavu a změnách bezstykové koleje,

c) stavebnětechnické údaje o železničním spodku, o stavbách železničního spodku a ostatních zařízeních s údaji identifikačními, konstrukčními a o jejich umístění a stáří,

d) stavebnětechnické údaje o prostorové průchodnosti a přechodnosti drážních vozidel,

e) záznamy o kontrolách, údržbě a měření sdělovacího a zabezpečovacího zařízení a elektrického zařízení,

f) protokoly o přezkoušení viditelnosti návěstidel a činnosti vlakového zabezpečovače,

g) zprávy o provedených pravidelných revizích sdělovacího a zabezpečovacího zařízení,

h) zápisy o výsledku technických prohlídek zabezpečovacích zařízení,

i) identifikační a konstrukční údaje o elektrickém zařízení,

j) záznamy o provedených prohlídkách, měřeních a revizích staveb drah,

k) stavebnětechnické parametry (geometrické, typové, výrobní) určených technických zařízení elektrických, sloužících k provozování dráhy, včetně záznamu o provedených kontrolách, měřeních a revizích.

(14) Evidované údaje podle odstavce 13 musí být průběžně aktualizovány a archivovány po dobu nejméně pěti let.

§ 26

(1) Pro zajištění provozuschopnosti dráhy a bezpečnosti drážní dopravy se provádějí pravidelné prohlídky a měření staveb drah. Časový interval prohlídek a měření je uveden v příloze č. 1, která je součástí této vyhlášky (dále jen "příloha č. 1").

(2) Pravidelné prohlídky a měření podle odstavce 1 se provádějí

a) obchůzkou trati, při níž se provádí pravidelná prohlídka trati pro zjištění stavu železničního svršku a spodku, železničních přejezdů a staveb železničního spodku a zjišťování případného výskytu zdroje ohrožení dráhy,

b) kontrolní jízdou na hnacím vozidle nebo v posledním voze vlaku s nejvyšší rychlostí pro zjištění technického stavu dopravní cesty,

c) měřením rozchodu, vzájemné výškové polohy a sklonu kolejnicových pásů kolejí a výhybek, včetně měření směru měřicím vozem nebo jiným zařízením s kontinuálním záznamem, při němž se zjišťují hodnoty geometrických parametrů kolejí a výhybek,

d) kontrolou prostorové průchodnosti v celé délce kolejí, a to pojízdnou měřicí šablonou anebo jiným technickým zařízením. Koleje vlečky, na kterých se provádí kontrola, určí provozovatel podle dopravního významu,

e) prohlídkou, při níž se zjišťuje celkový stav výhybky,

f) nedestruktivní kontrolou kolejnic, srdcovek a jazyků výhybek a vizuální prohlídkou jejich svarů za účelem zjištění lomů nebo vad,

g) komplexní prohlídkou trati, při níž se posuzuje stav železničního svršku, tělesa železničního spodku, staveb železničního spodku, nástupišť, ramp a železničních přejezdů po zimním období a zjišťují se závady a jejich rozsah,

h) běžnou prohlídkou mostů, objektů mostům podobných a tunelů, při níž se zjišťuje celkový stav objektu,

i) podrobnou prohlídkou mostů, objektů mostům podobných a tunelů, při níž se zjišťují závady na každé části objektu,

j) prohlídkou sdělovacího a zabezpečovacího zařízení,

k) komplexní prohlídkou sdělovacího a zabezpečovacího zařízení,

l) měřením trakčního vedení měřicím vozem, při němž se ověřují technické parametry trakčního vedení,

m) měřením korozních vlivů bludných proudů na ocelové a železobetonové konstrukce.

(3) Vedle pravidelných prohlídek se provádějí i mimořádné prohlídky v závislosti na místních podmínkách a na opatřeních předešlých prohlídek.

ČÁST ČTVRTÁ

SOUČÁSTI DRÁHY, TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO STAVBU DRÁHY A STAVBY NA DRÁZE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZUSCHOPNOSTI DRÁHY SPECIÁLNÍ

Hlava první

SOUČÁSTI DRÁHY SPECIÁLNÍ

§ 27

Součástí dráhy jsou

a) kolejový spodek, který tvoří drážní zemní těleso, propustky, mosty a stavby mostům podobné, opěrné, zárubní a obkladní zdi, odvodňovací zařízení, staniční a traťové tunely, ochranné a regulační stavby,

b) kolejový svršek, který je tvořen z kolejí, výhybek, zvláštních konstrukcí a konstrukčních prvků; součástí kolejového svršku jsou zejména kolejnice, drobné kolejivo, kolejnicové podpory, kolejové lože, dilatační zařízení, izolované styky, vodivá a speciální spojení, zařízení proti putování kolejí, točny, kolejové váhy a přesuvny,

c) stavby a pevná zařízení, nutné k ochraně proti nepříznivým vlivům dráhy, tj. zařízení proti hluku, bludným proudům, korozi, rušení telekomunikačních systémů, vlivu vysokého napětí a k omezení vlivu provozování dráhy a drážní dopravy na elektrizační soustavu,

d) stanice, které tvoří nástupiště pro cestující a služební nástupiště, vestibuly, přístupové a výstupní cesty, výtahy, pohyblivé schody a chodníky, pevná schodiště, staniční prostory a zařízení pro služební účely a odbavování cestujících,

e) sdělovací zařízení pro přenos informací obsahující přenosové cesty, zařízení telefonní, rozhlasová, rádiová, hodinová, pro přenos a zpracování dat, průmyslové televize, záznamová zařízení, zařízení požární signalizace, poplachová signalizační zařízení, zařízení informačního systému,

f) zabezpečovací zařízení obsahující technické prostředky zabezpečení drážní dopravy ve stanicích na trati a související přenosové cesty,

g) elektrická zařízení, která zahrnují trakční měnírny, distribuční transformovny, napájecí vedení elektrických rozvodů, přívodní proudovou kolejnici s příslušenstvím, tepelné spotřebiče, světelná zařízení, zařízení dálkového ovládání, zařízení pro regulaci a měření,

h) osvětlení zahrnující osvětlení normální, nouzové a únikové ve stanicích a tunelech, rozvody a náhradní zdroje osvětlení,

i) stavby a zařízení pro obsluhu a údržbu pohyblivých schodů, pohyblivých chodníků a výtahů, zásobování vodou, odčerpání a odvedení vod ze stanic a tunelů,

j) stavby a zařízení pro odvětrávání tunelů a stanic a vytápění stanic, zahrnující strojní zařízení, elektrické rozvody, větrací šachty, štoly a kanály,

k) zařízení požární ochrany, zahrnující požární hydranty, potrubí a vodovodní výtoky,

l) pevná zařízení pro měření, údržbu a opravy dráhy,

m) budovy a zařízení, určené k organizování a řízení drážní dopravy, k odstavování drážních vozidel a k provádění jejich technických prohlídek, údržby a oprav (depo) a k uspokojování přepravních potřeb veřejnosti, včetně inženýrských sítí nutných k jejich provozování.

Hlava druhá

TECHNICKÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY PRO

STAVBU DRÁHY SPECIÁLNÍ A PRO STAVBY NA DRÁZE

§ 28

Technické podmínky a požadavky staveb drah a staveb na dráze jsou podmínky a požadavky uspořádání trati, prostorového uspořádání dráhy a geometrického uspořádání koleje a uspořádání kolejového spodku a svršku, výhybek, přívodní kolejnice, technické parametry podzemních staveb, mostů, způsob označování trati, uspořádání a vybavení stanic, informačního systému a vybavení prostor pro odbavení cestujících, osvětlení, technických parametrů elektrického silového zařízení, uspořádání sdělovacího a zabezpečovacího zařízení, zařízení dálkového ovládání, požárního zabezpečení, větrání a vytápění, zásobování vodou a kanalizace.

§ 29

Uspořádání tratě

(1) Tratě se zřizují zpravidla dvoukolejné s pravostranným provozem.

(2) Křížení tratí navzájem, jakož i křížení s ostatními dráhami a pozemními komunikacemi musí být mimoúrovňové.

(3) Tratě musí být spojeny s depem dvěma spojovacími kolejemi vybavenými obousměrným traťovým zabezpečovacím zařízením a s dílnami pro opravu vozidel a opravnami alespoň jednokolejnou spojkou vybavenou obousměrným traťovým zabezpečovacím zařízením. Jednotlivé tratě se spojují traťovými spojkami.

(4) Tratě musí mít místa s uspořádáním kolejí umožňujícím obrat vlaků pro dvoukolejný provoz i mimo koncové stanice.

(5) Nejmenší užitečná délka koleje pro obrat vlaků je 170 m. Nejmenší délka koleje pro odstavování a provozní ošetření vlaků je 140 m.

(6) Vjezdové koleje v koncových stanicích musí být prodlouženy ve směru jízdy od izolovaného styku umístěného za veřejnou částí nástupiště nebo od místa stanoveného projektem nejméně o délku zábrzdné vzdálenosti určené z nejvyšší dovolené rychlosti v předchozím úseku.

§ 30

Prostorové uspořádání

(1) Prostorové uspořádání staveb dráhy musí zajišťovat bezpečný průjezd drážního vozidla a spolehlivou funkci stavby dráhy. Zásady prostorového uspořádání obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(2) Kruhový tunel pro koleje má nejmenší průměr 5100 mm.

(3) V tunelu se svislými stěnami a v podjezdu musí být dodržena v přímé koleji podjezdná výška nejméně 4000 mm, měřená od temene kolejnice.

(4) Podél koleje na povrchu musí být zřízena stezka pro průchod osob. V tunelu musí být zřízena stezka nebo odstupová rampa. Stezka nebo odstupová rampa musí být situována na opačné straně, než je přívodní kolejnice. V místech, kde je stezka nebo rampa přeložena na opačnou stranu, musí být zřízen bezpečný přechod přes koleje.

(5) Vzdálenost os hlavních kolejí ve dvoukolejných tunelech bez mezilehlých podpěr ve stanicích musí být nejméně 3500 mm v přímé koleji a v oblouku o poloměru 4000 m a větším. Hodnoty pro zvětšení vzdálenosti os kolejí v oblouku o poloměru menším než 4000 m obsahuje doporučená technická norma uvedená v příloze č. 5.

(6) Vzdálenost os kolejí na povrchu v přímé koleji a v oblouku o poloměru 250 m a větším musí být nejméně 4000 mm, v man